Zadavatelé mylně považují výrobce dodávek za subdodavatele. Právní úprava subdodavatele
Právní úprava subdodavatele dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), není v ZVZ koncentrována v jednom bodě, ale je rozptýlena na mnoha místech. Základní definice subdodavatele je obsažena v § 17 písm. i) ZVZ: „… subdodavatelem je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva.“ Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem dle § 50 odst. 1 písm. b) a d) ZVZ v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu dle § 53 odst. 1 písm. j) ZVZ a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 odst. a) ZVZ subdodavatelem a smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věci či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to aspoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d), v souladu s ust. § 51 odst. 4 písm. a) a b). ZVZ umožňuje zadavateli v § 44 odst. 6 ZVZ věta první požadovat po uchazeči: „… aby ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele.“ Zadavatel tímto způsobem může zjistit, pomocí kterých subdodavatelů bude veřejná zakázka plněna.
Záměna výrobce za subdodavatele
Díky široké definici subdodavatele v ZVZ velmi často dochází k problémům s vymezením, koho mají zadavatelé považovat za subdodavatele ve smyslu ZVZ. Zadavatelé mylně považují výrobce dodávek za subdodavatele. Na základě toho požadují po uchazečích vysvětlení nejasností v nabídkách dle § 76 odst. 3 ZVZ, kdy nejasnost spatřují právě v otázce využití subdodavatele, a požadují doložení shora uvedených dokumentů týkajících se vztahu dodavatele a subdodavatele. V praxi je zcela běžné, že se zadávacích řízení zúčastňují jak dodavatelé, kteří jsou přímo výrobci požadovaných dodávek, tak uchazeči, kteří jsou pouhými distributory, a jejich nabídky splňují veškerá ustanovení ZVZ. Každý z těchto uchazečů nabízí plnění předmětu veřejné zakázky dle svých možností, prokazují splnění kvalifikace zcela samostatně a nelze v žádném případě vyloučit, že „výrobce“ a „prodejci“ mají vůči sobě konkurenční postavení. Zadavatelé by tedy měli vždy důkladně posoudit, zda uchazeč skutečně prokazuje kvalifikaci samostatně, a pokud ano, nelze na takový případ aplikovat § 51 odst. 4 ZVZ. Z obecně zastávaných názorů, odborné literatury a rozhodovací praxe ÚOHS vyplývá, že není smyslem úpravy subdodavatele v ZVZ považovat za subdodavatele jakýkoliv subjekt - každého výrobce, který dodavateli něco poskytl, ale pouze subjekt, který poskytuje plnění či práva, jež jsou přímou součástí plnění veřejné zakázky, resp. který se vědomě zavázal k participaci na konkrétní veřejné zakázce.