Nedaleko Melsungenu, zvaného město průmyslu, uprostřed lesů a polí stojí budova továrny, která vypadá trochu jako kosmická loď. Sklo, odhalený beton, dřevo, měděné střechy. Prvotřídní design, uměřenost a funkčnost z ní přímo sálá. Uvnitř v tovární hale se klidným krokem pohybují mechanici, kteří montují dialyzační přístroje pro onemocnění ledvin v ceně přesahující milion korun za kus.
V hale je všechno na kolečkách, aby šla jednotlivá pracovní místa libovolně přesouvat, a byla tak zajištěna maximální efektivita. Všechny krabice ve skladové části, kam si zaměstnanci chodí pro drobné součástky, jsou položené na vahách, které automaticky hlásí, že daný box je lehký, neboli je potřeba ho znovu doplnit. Každý dialyzační přístroj se dva dny vyrábí a osm dní testuje, k čemuž slouží tlustá kniha pro každý přístroj, kde je do posledního šroubku uvedeno, kdo, kdy a jak ho montoval. A tak se hned ví, kde vznikají případné závady.
Výkonnost zaměstnanců je pod absolutní kontrolou, protože na všechno jsou jasné manuály. Ale právě proto se dělníci pohybují po hale naprosto uvolněným a klidným způsobem. Všichni dělají svoji práci dobře, ani je nenapadne dělat ji jinak. Protože to jsou Braunians, brauniáni, hrdí zaměstnanci jedné z nejvíce oceňovaných firem v Německu. V téhle společnosti bude většina z nich pracovat celý život. Vědí, že nic lepšího už jinde nenajdou.
Efektivní řízení
B. Braun založil Julius Wilhelm Braun před 175 lety a rodina dodnes vlastní stoprocentní podíl, ačkoli firma už expandovala do 60 zemí světa a zaměstnává 46 tisíc lidí. „Firma stabilně roste o pět až šest procent ročně. A to i během krize,“ říká jednatel české pobočky B. Braun Martin Kuncek. Poznal i práci v centrále, v německém Melsungenu, kde má koncern výrobní haly. „Díky dokonalé logistice se zdravotnické prostředky a zařízení do českých nemocnic objednává přímo ze zdejšího centrálního skladu a přes noc ho kamiony dovezou do Čech. Tím nemocnicím zaručíte, že máte na skladě úplně všechno,“ vysvětluje Kuncek.
B. Braun, který jako první na světě používal kapačku nebo jehlu s bezpečnostním klipem, která kryje ostrý hrot, vyrábí více než 30 tisíc produktů pro zdravotnictví. „Největším trhem je pro nás nyní Čína. Protože tam po stovkách milionů přibývá lidí, kteří mají nyní poprvé možnost přístupu ke kvalitní lékařské péči,“ sdělil E15 v exkluzivním rozhovoru generální ředitel B. Braun Heinz-Walter Grosse.
Pozoruhodné je, že ředitel Grosse nemá vlastní kancelář. Stejně jako všichni jeho zaměstnanci si na konci pracovního dne uloží své věci do boxu a ráno jej opět otevře a rozhodne se, v jaké části open space bude pracovat. Ale nepředstavujte si uniformní prostor známý z českých firem. Kanceláře B. Braun jsou špičkově navrženy jako členité prostředí plné polouzavřených místností, zasedaček a společných pracovních bloků. „Velmi to zvýší efektivitu,“ říká Grosse. „Nemůžete chtít po svých zaměstnancích, aby pracovali v open space, a sám sedět v kanceláři. Musíte do toho jít s nimi.“ Několik náhodně dotázaných zaměstnanců B. Braun nám potvrdilo, že i přes počáteční obavu ze ztráty soukromí byl přechod do společně sdílených prostor vynikající nápad. Všechny věci s kolegy se prostě vyřeší rychleji a čas strávený v práci to celkově dělá zajímavější.
Péče nejen o zaměstnance
B. Braun je firma, která se stará o celý region a v Německu sbírá ocenění pro nejlepší zaměstnavatele. Provozuje například hned osm firemních školek. Spolupracuje s ostatními firmami v regionu, aby i partnerům zaměstnanců, kteří se za prací přestěhují do tohoto hesenského regionu, našli práci. Pořádá týdny techniky pro mladé zájemce o práci, jichž se naposledy účastnilo tři tisíce lidí. V tovární hale na výrobu dialyzačních přístrojů ostatně vidíte patnáctileté učně, jak po boku zkušených kolegů montují sofistikované přístroje. V Německu si totiž jako variantu ke klasické střední škole můžete vybrat technickou školu, v níž vedle studia přímo tři roky pracujete v továrně a získáváte praxi v „ostrém“ provozu.
„Když už práci u B. Braun dostanete,“ říká s úsměvem Martin Kuncek, „je skoro nemožné být vyhozen, aniž by se firma pro vás nesnažila najít jiné uplatnění. I kdyby vám práce úplně nešla, firma věnuje velké úsilí na vaše přeškolení a nalezení pozice, která vám bude vyhovovat. Taková péče o zaměstnance je pro Čechy naprosto nepředstavitelná.“
B. Braun také zrekonstruoval místní nádraží, v jehož části udělal muzeum s působivými instalacemi sestřiček zachraňujících vojáky z první světové války (samozřejmě díky přístrojům od tehdejšího B. Braunu). Nachází se tu také světově ojedinělé tréninkové místo pro doktory na jednotce intenzivní péče. Vtip spočívá v tom, že na postelích zde leží figuríny, které na rozdíl od klasické „anči“ nejen umí simulovat dech, ale i ostatní životní funkce. Ne nadarmo stojí každá přes milion korun. Figuríny dokonce i reagují hlasem na vaše pokyny (zakašlete prosím) a v jejich útrobách se simuluje krevní oběh a podobně. Zde si lékaři i sestry pod dohledem kamer, u kterých sedí jako mentoři zkušení lektoři, mohou nacvičovat záchranu pacientů v kritickém stavu, kdy jde o vteřiny.
Kvalita bez kompromisů
Firma s mottem Sharing Expertise věnuje ročně 200 milionů eur na výzkum. Také investice mimo firmu jsou obrovské. Letos byl v Melsungenu například otevřen hotel, který B. Braun zrekonstruoval za jednu miliardu korun z ruin bývalého kláštera. Vracet zpátky všechno společnosti, ze které firma vyrůstá, je základ filozofie B. Braun, firmy, která svými zdravotnickými produkty zachraňuje miliony životů po celém světě.
„Problém je, že některé konkurenční podniky své výrobky občas trošku šidí, aby dosáhly nižší ceny. To my nikdy dělat nebudeme, a přesto musíme být konkurenceschopní,“ říká člen vedení české pobočky B. Braun Jiří Lukeš a ukazuje pod lupou jehlu od injekční stříkačky, která je na hrotu lehce roztřepená. „Výrobek s takovou vadou, jež pacientům způsobí zbytečně velkou ránu v žíle, by B. Braun nikdy nepustil na trh.“ Snaha o přehnané šetření navíc u nemocnic podle něj vede k opačnému efektu. „Průměrná nemocnice v ČR ročně spotřebuje pět milionů kusů rukavic. Pokud jsou nekvalitní a lékař si musí obléknout hned několik párů, než najde takové, které neprasknou, může nemocnice svůj roční příděl rukavic vyčerpat už za půl roku,“ dodává Lukeš. B. Braun rozjel v České republice webovou stránku Lepší péče, kde pacienty vzdělává, aby požadovali od nemocnic a pojišťoven například kvalitní kloubní preparáty, protože často pouze neznalost pacientů způsobí, že nedostanou tu nejlepší možnou péči. B. Braun dlouhodobě upozorňuje také na to, že české zdravotnictví nevěnuje tolik pozornosti bezpečnosti zdravotnického personálu, kolik by mělo. Snaží se tento trend zmírnit udílením čestného Certifikátu bezpečnosti a kvality. Takový certifikát dostanou jen ta zdravotnická zařízení, která plošně splňují požadavky na bezpečnost při manipulaci s potenciálně nebezpečným materiálem, jako jsou kanyly a infuzní sety. Ne nadarmo je B. Braun autorem jehly se speciálním klipem, který po jejím použití automaticky zakryje hrot jehly, a tak se zabrání poranění a případnému přenosu chorob.
Když stojíte v melsungenské centrále firmy, v úžasně dokonalé výrobní hale, kde stroje s patenty od značky Porsche v automatickém provozu, který se ani o víkendech, ani v noci nezastaví, chrlí ročně 200 milionů lahví s infuzním roztokem, říkáte si, že pacienti nemají ani tušení, kolik důvtipu a preciznosti se skrývá za výrobou zařízení, která jim zachraňují život.
B. Braun v číslech
- Tržby 5 048 miliard eur
- Čistý zisk 287 milionů eur
- Počet zaměstnanců 46 559 (z toho 12 052 v Německu)
- Celková výše investic 589 milionů eur
- Výdaje na výzkum a vývoj 190 miliónů eur
Údaje za rok 2012
Jak šel čas
1839 - Julius Wilhelm Braun získává Růžovou lékárnu v německém Melsungenu.
1864 - Bernhard Braun rozděluje rodinný podnik na dvě části A (lékárna), B (farmaceutické výrobky) a nechává zaregistrovat značku B. Braun.
1895 - Rodinný podnik (pozdější Aesculap, pozn. red.) se mění na akciovou společnost, která nese název Akciová společnost pro jemnou mechaniku, dříve Jetter & Scheerer.
1908 - B. Braun vyvíjí Catgut, sterilní a vstřebatelný šicí materiál, revoluční vynález v chirurgii, který v následujících desetiletích plných válečných konfliktů pomáhá milionům lidí.
1930 - Světlo světa spatřuje další převratný vynález z dílny B. Braun: Sterofundin, který se stal základem pro výrobu infuzních roztoků.
1962 - Firma na trh uvádí jednodílnou plastovou kanylu, které se od té doby v odborných kruzích říká Braunyla. O 40 let později firma přichází s bezpečnostní kanylou - po vytažení jehly se její hrot automaticky překryje ochranným klipem.
1976 - B. Braun získává majoritu ve firmě Aesculap a obrat koncernu se zvyšuje na 424 milionů západoněmeckých marek. Společnost zaměstnává tři tisíce lidí.
2011 - Členem představenstva se stává Otto Philipp Braun, zástupce již šesté generace rodinných vlastníků. Generálním ředitelem se po Ludwigu Georgi Braunovi, který jím byl od roku 1977, stává Heinz-Walter Grosse (na snímku) - první muž mimo rodinu Braunů v čele podniku. L. G. Braun zůstává ve vedení B. Braun v roli předsedy dozorčí rady.
2013 - B. Braun v České republice a na Slovensku slaví 20 let.
Převzato z deníku Mladá fronta E15 (18.12.2013) se souhlasem redakce.
Autor: Jan Müller; Foto: Tomáš Železný