Ambice nemocnic splnit akreditace i certifikáty jakosti a bezpečnosti i snaha o větší bezpečí pacientů a zdravotníků klade stále větší důraz na kvalitu bezpečnostních prvků v rámci zdravotní péče. Bezpečností pacientů a zdravotnického personálu se zabývala Rada Evropské unie, která vydala směrnici 2010/32/EU pro prevenci poranění ostrými předměty ve zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že celonárodní ošetřovatelský standard či doporučení pro tuto problematiku neexistuje, je na vedoucích pracovnících jednotlivých zdravotnických zařízení, aby vytvořili místní standard a zajistili takové pracovní prostředí, podmínky a pomůcky, aby byla poskytována péče bezpečná. Je důležité nastavit pravidla, která nezohlední pouze jeden krok, ale celý systém opatření zvyšující bezpečnost celého procesu. Patří do něj především bezpečný přístup do krevního řečiště pacienta, příprava a podávání léčiv, ochrana před infekcí ale i likvidace použitých pomůcek.
Používáním bezpečnostních pomůcek lze incidenci bodných poranění snížit
Řada průzkumů ukazuje, že se incidence bodných poranění v České republice pohybuje okolo 60 až 80 procent. Evropské šetření provedené Evropskou federací asociací sester (EFN) uvádí výskyt bodných poranění u 41 procent respondentů. Incidence ale může díky zavedení moderních zdravotnických pomůcek klesat. Například ve FN Ostrava došlo u hlášených bodných poranění k poklesu ze 106 (hlášených v roce 2011) na 78 (hlášených v roce 2013). Největší podíl hlášených bodných poranění jehlou pro svodné techniky má KARIM FNO. Na tomto oddělení byla hlášena za rok 2006 dvě a za rok 2007 tři bodná poranění v souvislosti se zavedením periferního žilního katetru, od roku 2008 není evidováno žádné poranění. Lze to přičíst plošnému používáním bezpečnostních kanyl.
Je nutné, aby bezpečnostní pomůcky byly používány standardně v každodenní běžné praxi a jejich použití by mělo být automatické. Umíme ale dobře a správně používat moderní zdravotnické prostředky a pomůcky?
Uzavřená infuzní linka jako standard péče
Pojmem bezpečná uzavřená infuzní linka se označuje soustava zdravotnických prostředků, počínaje samotnou intravenózní kanylou či centrálním žilním katétrem, přes spojovací hadičky, trojcestné kohouty, infuzní sety, rampy, antibakteriální filtry, bezjehlové konektory až po samotné léčivo v infuzní láhvi, včetně jeho úpravy. Časté vstupování, rozpojování, samotná manipulace s invazivním vstupem, léčivem nebo s některým komponentem infuzní linky, se jeví jako velmi rizikový moment terapie. Musíme si uvědomit, že infuzní linka je de facto prodloužené krevní řečiště pacienta, se všemi možnými riziky.
Na naší Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava jsme vytvořili koncept bezpečné uzavřené infuzní linky s cílem nejen chránit personál i pacienta a eliminovat většinu rizik infuzní terapie. Dovolte mi, abych na rizicích infuzní terapie zdůvodnil používání několika bezpečnostních prvků a vyzdvihnul koncept uzavřené infuzní linky. Musíme si uvědomit, že investice do bezpečnostních pomůcek zvyšuje nejen kvalitu péče, ale šetří čas personálu a v globálním pohledu i nemalé finanční prostředky, které by jinak byly vynaloženy na léčbu možných komplikací spojených s infuzní terapií.
Na samém počátku stojí hygiena rukou
Ve zdravotnických zařízeních představuje základ účinné prevence šíření potenciálně fatálních infekcí mezi pacienty i mezi pacienty a zdravotníky správně prováděná hygiena rukou. Je jedním z nejefektivnějších nízkonákladových opatření kontroly infekcí. Jedná se o neoddiskutovatelný článek péče, který mimo jiné ukládá Vyhláška MZ ČR 306/2012 Sb. Další normou je Metodický návod MZ ČR, částka 5/2012 vycházející z Guidelines on hand hygiene in health care WHO. Stejně tak by používání ochranných rukavic zdravotnickým personálem mělo být automatismem, nad kterým nebude žádný pracovník přemýšlet. Je paradoxem, že k manipulaci s pacientem, či k hygieně znečištěného pacienta, si personál obléká mnohdy i dvoje rukavice, ale v momentě, kdy jde provádět odběry krve, zajišťovat periferní žilní kanylu nebo lepší palpaci žíly, rukavice nepoužije. Zde si musíme položit otázku, zda nám zdravotníkům hrozí větší riziko infekčního onemocnění z krve či od znečištěného pacienta. Jak dokazují některá národní dotazníková šetření, pouze 64 procent zdravotnických pracovníků používá při zavádění permanentní žilní kanyly ochranné rukavice.
Moderní periferní žilní kanyly jsou opatřeny bezpečnostními prvky
Intravenózní přístup je neoddělitelnou součástí dnešní infuzní terapie a je to začátek uzavřené infuzní linky. Periferní žilní kanyla by měla splňovat několik důležitých kritérií. Měla by být vyrobena z biokompatibilního materiálu s dostatečnou termoplasticitou. Kanyla by měla po zavedení do žilního systému mírně změknout a přizpůsobit se tvaru žíly, aby nedráždila při pohybu vnitřní stěnu žíly. Na naší klinice jsme do rutinního používání zavedli uzavřené bezpečnostní periferní žilní kanyly Introcan Safety 3, které jsou vybaveny pasivním bezpečnostním prvkem, automaticky se aktivujícím bezpečnostním klipem, kryjícím hrot kovového mandrénu ihned po vyjmutí z kanyly. Výhodou tohoto prvku je, že ho obsluha nemusí aktivovat, tedy nelze ho ani obejít, ani deaktivovat. Druhým významným prvkem bezpečnosti je integrovaná silikonová přepážka, která po vyjmutí mandrénu uzavírá lumen a zabrání vytékání krve z kanyly. Zdravotník nemusí komprimovat žílu nad vpichem, aby nedocházelo k vytékání krve, má volnou ruku pro aseptické napojení kanyly a její fixaci. To snižuje riziko kontaminace krví nejen zdravotníků, pacienta a prádla, ale zabraňuje znečištění šroubení infuzních hadiček. Výhodou je, že silikonová přepážka funguje opakovaně. Využití této kanyly je pro nás významným krokem kupředu.
