Bodná poranění jsou nejčastějším pracovním úrazem zdravotnických pracovníků všech druhů profesí. Anketa, jejíž výsledky jsou níže prezentovány, se zabývá incidencí bodných poranění a související problematikou u nelékařských pracovníků v roce 2012. Bodná poranění potvrzují dvě třetiny respondentů z celkového počtu 1 898 dotazovaných.
Problematika ochrany zdraví a bezpečnosti práce zdravotnických pracovníků je v poslední době publikována v odborných textech prostřednictvím činnosti národních pracovních skupin odborníků ze zdravotnické praxe a také v reakci na celoevropská doporučení.
Prvním anketním šetřením, které zpracovávala Pracovní skupina Bezpečnost personálu Aesculap Akademie, reflektovala situaci na přelomu let 2009-2010. Druhé anketní šetření se konalo v první polovině roku 2012. Obě ankety jsou ve společných otázkách porovnatelné a je patrný pozitivní vývoj v této oblasti. Zaměření ankety odráží problematiku expozice a přenosu profesionálních nákaz, rizika a incidence bodných poranění nelékařských pracovníků při výkonu povolání a také znalosti a dodržování postupů při využívání pomůcek uzavřené infuzní linky. Pracovní skupina Bezpečnost personálu je složena z devíti členů vykonávajících odbornou praxi v lékařských i nelékařských povoláních. Záštitu nad prací skupiny převzala i Česká asociace sester. Výsledná doporučení a materiály zpracovávané těmito odborníky jsou k dispozici na webových stránkách www.bezpecnostpersonalu.cz.
Materiál a metody
Cíli v pořadí druhé rozsáhlé ankety mapující situaci v oblasti bezpečnosti personálu nelékařských pracovníků bylo mj. porovnat vývoj situace v odstupu dvou let z hlediska výskytu poranění ostrými předměty, dále bylo zjišťováno, zdali je zaznamenávání pracovních úrazů důkladnější, úroveň informovanosti pracovníků nelékařských profesí vyšší a jaká je incidence chorob z povolání.
Předpokládali jsme, že se situace s ohledem na bezpečnost práce a ochrany zdraví zlepší, proto došlo k úpravám ve stanovených hypotézách.
H 1 - předpokládali jsme, že poklesl počet zdravotnických pracovníků nelékařských oborů, kteří se během výkonu povolání poranili ostrými předměty
H 2 - předpokládali jsme, že se pracovní úrazy ve všech případech důsledněji zaznamenávají
H 3 - předpokládali jsme, že informovanost o problematice bezpečnosti personálu stoupá
Pro účely průzkumného šetření byl revidován a upraven původní dotazník vlastní konstrukce. Jeho druhá verze obsahovala: 42 otázek (z toho 13 otázek uzavřených, 12 otázek otevřených, 17 otázek polouzavřených). Z celkového počtu 2 600 oslovených respondentů se jich průzkumného šetření zúčastnilo 1 898. Data byla shromažďována od ledna 2012 do července 2012. Návratnost ankety představovala 73 %, což je téměř shodné s předchozí anketou, kde byla návratnost 75 %. Porovnávaly se pouze položky, které zůstaly nezměněné. Oproti předchozí anketě se navíc rozšířilo spektrum respondentů. Jednalo se tentokrát o nelékařské pracovníky z pěti fakultních a sedmi regionálních nemocnic v České republice.
Výsledky
Poranění ostrými předměty
Z výsledných statistických údajů bylo zjištěno, že se počty výskytu bodných poranění z hlediska typů pracovišť pohybují ve stejném rozmezí, pouze mírné zvýšení výskytu bodných poranění je zaznamenáno u respondentů na odděleních akutní medicíny. Z hlediska specializace profese se poranili všichni respondenti vykonávající instrumentování při chirurgických výkonech a všichni zdravotničtí záchranáři.
Výsledky druhého šetření přinášejí optimistickou zprávu z hlediska poklesu počtu poraněných zdravotnických pracovníků. Oproti prvnímu anketnímu šetření, kdy se poranilo 83% (876) z úplných validních odpovědí účastníků při výkonu povolání ostrým předmětem, je ve druhém anketním šetření 63,8% (1898) poraněných respondentů, 68,1% (1020) pracujících ve fakultních nemocnicích a 58,7% (878) pracujících v regionech.*
Poranění ostrými předměty
Ano | Ne | Počet respondentů | |
---|---|---|---|
Fakultní nemocnice | 68,1% | 31,9% | 1020 |
Regionální nemocnice | 87,7% | 41,3% | 878 |
Poranění ostřím předmětem v závislosti na medicínském oboru (N=1887):
Níže uvedená tabulka znázorňuje pokles výskytu bodných poranění v porovnání s údaji z let 2010 a 2012. Pokles můžeme vnímat jako významný.
2010 | 2012 | |
---|---|---|
Ano | 83,0% | 68,1% |
Ne | 17,0% | 31,9% |
Z hlediska počtu poranění jsou významnější počty respondentů, kteří se poranili jednou až třikrát (17,8-23,6%). Počet respondentů s vícečetným bodným poraněním klesá.
Neméně důležité okolnosti vzniku bodného poranění byly rozděleny podle fází na poranění ostrým předmětem před použitím ostrého předmětu (aplikací) 60,4%, při aplikaci 16,7%, po použití ostrých předmětů 49,3% a během likvidace a odkládání použitých pomůcek 56,3%.
Oproti výsledkům prvního anketního šetření z roku 2010 stoupl počet respondentů, kteří se poranili v pracovním procesu o použitý ostrý předmět. (V roce 2010 byla data rozložena takto: K poranění došlo u respondentů za těchto okolností: 67,3% respondentů se poranilo při přípravných pracích či před použitím ostrých pomůcek, 42,5% respondentů se poranilo po použití ostrých předmětů a 46,3% respondentů se poranilo během likvidace pomůcek či při jejich odkládání do odpadní nádoby.)
Z hlediska druhu ostrého předmětu se nejčastěji respondenti poranili o injekční jehlu, a to 85,7%. Více než 25% respondentů se poranilo o jehlu určenou k odběru krve. Dalším ostrým předmětem je z hlediska četnosti velmi podstatný výskyt poranění o skleněné ampule a skleněné předměty, a to u 27,8% respondentů. Tabulka znázorňuje porovnání mezi lety 2010 a 2012, kde je patrné vyšší procentuální zastoupení injekční jehly a jehly k aplikaci do žilního systému. Výskyt bodných poranění o injekční jehlu stoupl o více jak 10%, rovněž stoupl počet poranění o jehlu periferní žilní kanyly a chirurgickou jehlu.
Vliv stresu na rizika bodných poranění
Respondenti udávají, že bodné poranění bylo způsobeno v 91,9% případů vlastní vinou. Ve 13% případů pak vinou spolupracovníka a ve 13,2% bylo zaviněno pacientem. Přitom polovina respondentů se cítila zatížena stresovými okolnostmi (časovou tísní). Pokud zohledníme při subjektivním hodnocení nejvyšší míru stresových okolností, udává 66,7% respondentů z infekčního oddělení závislost poranění na působení stresu. Dotazovaní z ostatních pracovišť vypovídají o stresu v menším procentuálním zastoupení. Působení stresu podle výsledků ankety nemá souvislost s délkou praxe, jak bychom očekávali v období prvních let výkonu povolání. Naopak nejvyšší stresovou zátěž udávají respondenti s délkou praxe mezi 16-20 lety.
Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na délce praxe (N=1192)
Porovnáme-li celkové výsledky ankety z roku 2010 a 2012, je respondenty stres jako faktor ovlivňující bodná poranění vnímán méně.
Vliv stresu
2010 | 2012 | |
---|---|---|
Byl/-a jsem ve stresu | 52,1% | 49,2% |
Nebyl/-a jsem ve stresu | 47,9% | 50,8% |
Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na medicínském oboru (N=1187)
Ochranné pomůcky
Ochrana proti přenosu infekce může být i v případě bodných poranění představována navlečením rukavic. 68,8% respondentů rovněž udává, že při poranění měli rukavice navlečeny. Zjistili jsme, že 94,1% respondentů pracujících na ambulanci mělo při incidentu ochranné rukavice. Při porovnání s výsledky první ankety došlo ke zvýšení počtu pracovníků, kteří se při výkonu chránili rukavicemi, a to o 5%.
Dotazovali jsme se rovněž na vedení dokumentace o pracovních poraněních, kdy je úraz zaznamenán písemně u 73,7% případů. Častěji je dokumentace o úrazech pracovníků vedena důkladněji na interních odděleních a operačních sálech. Zlepšení přístupu pracovníků k důkladnosti v zápisech se v této otázce nepotvrdilo.
Písemná dokumentace
2010 | 2013 | |
---|---|---|
Záznam proveden | 72,6% | 71,8% |
Záznam nebyl proveden | 27,4% | 28,2% |
Mezi důvody, které respondenti udávali pro vysvětlení absence písemného záznamu, patří u 36,8 % respondentů poranění o neinfekční materiál (předpokládáme, že tím je míněn ostrý předmět před použitím), malý rozsah poranění udává 29,5 % respondentů (chybí definice tohoto pojmu) a 14,5 % respondentů udává, že se dříve poranění nehlásilo. Z ostatních méně frekventovaných důvodů uvádějí: časovou tíseň, chybění systému vedení dokumentace apod.
Nejrizikovějším ošetřovatelským výkonem je při kombinaci jednotlivých faktorů (ostrý předmět, kontaminace krví, frekvence činnosti) periferní žilní kanylace. Jedná se o činnost, při níž je navlékání rukavic součástí standardního pracovního postupu. Druhým anketním šetřením bylo zjištěno, že si rukavice vždy navléká 63,9 % respondentů, což je o 10,3 % více než v prvním šetření. Občas si rukavice navleče 22,9 % respondentů a výjimečně 5,4 %. Nikdy si rukavice nenavléká 0,5 % respondentů. Respondenti, kteří používají rukavice vždy, mají v 70,4 % délku praxe 16-20 let.
Frekvence používání ochranných rukavic při aplikaci periferní žilní kanylace v závislosti na medicínském oboru (N=1824)
Diskuse
Bodná poranění stále představují velké riziko pracovního úrazu a případné nákazy infekčními chorobami. Výsledky ankety přinesly z celkového aspektu pozitivní zprávu o poklesu bodných poranění při výkonu profese, na čemž se mohou podílet i následující skutečnosti: Problematika bezpečnosti práce a ochrany zdraví se rozšířila do povědomí personálu. První předpoklad se tedy potvrdil.
Významný vliv má také široké spektrum bezpečnostních pomůcek, které jsou k dispozici, či svědomitější dodržování pracovních postupů zejména v posledních dvou letech. Konkrétně se to týká navlékání rukavic u rizikových výkonů. Počet respondentů používajících rukavice stoupl. Díky sebevzdělávání i sebeuvědomění nelékařských pracovníků se zvyšuje i jejich profesionalita. Závažnost poranění ale nemůžeme zlehčovat.
Častěji jsou pracovníci zraněni o použitý ostrý předmět (jehlu), tedy hrozí riziko přenosu infekčních agens, zejména krví. Přesto se však situace ne zcela napravila v důkladnosti zaznamenávání pracovních úrazů, protože je tento úkon i nadále podceňován. V tomto ohledu se náš předpoklad nepotvrdil.
Závěr
Riziko bodných poranění není vyšší u začínajících pracovníků, nýbrž provází především zkušené profesionály s délkou praxe přes patnáct let, kteří vykonávají činnosti spojené s manipulací s ostrými předměty. Nemůžeme spoléhat na to, že poklesne počet výkonů, při nichž je nutné používat jehly či jiné ostré pomůcky. Je třeba připomenout doporučení, která jsou již známa, a to likvidaci pomůcek do pevných označených nádob, minimalizaci manipulace s použitými pomůckami a používání bezpečnostních pomůcek.
Převzato z časopisu Diagnóza a ošetřovatelství 1/2013 se souhlasem redakce