Mozková aneurysmata jsou malé abnormální výdutě stěny cév. Jsou naplněna krví a mohou utlačovat okolní struktury nebo prasknout, což mívá v mnoha případech fatální následky. Dlouhou dobu byla považována za neléčitelná. V 19. století se uskutečnily první - většinou neúspěšné - pokusy chirurgů zabránit přítoku krve do aneurysmat jejich podvazem. Vyléčit aneurysma pomocí kovové svorky se poprvé podařilo až ve třicátých letech minulého století.
Přelom nastal v 60. letech 20. století
Skutečný přelom nastal v letech šedesátých, kdy profesor Gazi M. Yasargil vynalezl ve spolupráci se společností Aesculap aneurysmatickou cévní svorku - Yasargil Aneurysm Clip. V roce 1968 si neurochirurg prof. Yasargil, tehdy vedoucí lékař v Univerzitní nemocnici ve švýcarském Curychu, vybral za svého partnera právě společnost Aesculap. Výsledkem jejich spolupráce byla řada důležitých neurochirurgických nástrojů a pomůcek, včetně cévních svorek Yasargil Aneurysm Clip, které znamenaly převrat v chirurgickém ošetřování mozkových aneurysmat. Specifická byla pro tuto svorku vinutá konstrukce a ohyb, které umožňují její samovolné uzavření přesně definovanou silou, udávánou na každé svorce v Newtonech. Neurochirurg tak může volit klip s ideálními parametry, jejž lze navíc pomocí kleští znovu otevřít a přemístit.
V sedmdesátých letech minulého století začali neurochirurgové používat při výkonech mikroskop. Jemné, precizně konstruované svorky byly pro mikroskopickou operační techniku ideální a přinesly do neurochirurgie doslova revoluční změnu.
Svorka Yasargil Aneurysm Clip se stále vyvíjí
Svorka Yasargil Aneurysm Clip se mění a vyvíjí s duchem doby a od okamžiku svého vzniku je neustále inovována. Nové zobrazovací techniky, jako jsou počítačová tomografie a nukleární magnetická rezonance, které se objevily v letech sedmdesátých a osmdesátých, si vyžádaly změnu materiálů, ze kterých se vyráběly implantáty - bylo například nutné zabránit artefaktům na snímcích z těchto moderních zobrazovacích metod a implantáty musely být naprosto nemagnetické. Chirurgická ocel, ze které se vyráběla první generace svorek Yasargil, byla proto nahrazena novými materiály, jako je Phynox, biokompatibilní slitina několika kovů (Ni, Cr, Co, Mo + nerez ocel). A i ten je s nástupem magnetické rezonance postupně nahrazován titanovými svorkami.
Aesculap, coby společnost zaujímající v této oblasti na světovém trhu dominantní postavení, nabízí více než tři sta čtyřicet aneurysmatických cévních svorek různých tvarů a konstrukcí. Každé aneurysma je totiž jiné a jeho ošetření může vyžadovat specifickou svorku odpovídající typu aneurysmatu. Přestože svorky Yasargil existují již déle než čtyřicet let, dvě věci se nezměnily: tyto miniaturní zachránce životů dodnes vyrábí v německém Tuttlingenu společnost Aesculap, která zachovává nejvyšší standardy kvality,
a současných padesát zaměstnanců vyrobí více než 125 000 svorek ročně při sedmdesátiprocentním podílu ruční práce.
Převzato z koncernového časopisu Online 104/2010