MUDr. Lukáš Svoboda, vedoucí lékař dialyzačního střediska B. Braun Avitum v pražské Nemocnici Na Homolce a místopředseda Sportovního klubu dialyzovaných a transplantovaných, běh a sport dialyzovaným a transplantovaným pacientům doporučuje. Z jeho dlouholetých zkušeností vyplývá, že pacientovi, který je fyzicky aktivní, většinou stačí méně léků, má méně dalších zdravotních komplikací a sport má výrazně pozitivní vliv i na jeho psychiku.
„Nestor dialyzační léčby profesor Válek říkával, že dialýza není konec aktivního života, ale jen jeho jiný způsob," připomíná MUDr. Svoboda s tím, že pokud má být léčba úspěšná, vyžaduje od nemocného nejen respekt k doporučení zdravotníků, ale i aktivitu. Sport provozovaný v rozumné míře, koníčky a práce nejenže brání rozvoji komplikací a zpomalují úbytek funkce ledvin, ale také přispívají k lepší kvalitě života.
Studie zaměřené na kvalitu života potvrzují význam pohyblivosti a soběstačnosti
„Ve studii zaměřené na kvalitu života (dotazník WHO QOL Bref) jsme potvrdili, že velmi důležitými faktory v zachování dobré kvality života jsou právě pohyblivost a soběstačnost. Jinými slovy – kdo přestane pečovat o fyzickou kondici a přestane se hýbat, přestává být posléze soběstačný, klesají jeho duševní schopnosti i sociální adaptace a dramaticky tak klesá kvalita jeho života. A právě dobrá kvalita života – to by měl být společný cíl nás zdravotníků, pacienta i společnosti,“ uvádí v rozhovoru MUDr. Svoboda.
Jaké sporty jsou pro dialyzované pacienty vhodné?
Dialyzovaní pacienti by měli provozovat především sporty aerobní a v rozumné míře i posilování, protože posilování dolních končetin má význam pro zajištění a udržení soběstačnosti. Prakticky pro každého je vhodný správně prováděný nordic walking, vykonávaný pravidelně čtyřikrát až pětkrát týdně po dobu minimálně 30 minut. Je vhodnější než jogging, protože u joggingu může při běhu po tvrdém podkladu docházet k opotřebení chrupavek. Vodítkem k intenzitě chůze a běhu může být srdeční frekvence, pokud není ovlivněna medikací. Pravidelnost aktivity je však důležitější než její intenzita. Pro mladší pacienty a bývalé sportovce směřují doporučení hlavně k bezpečnosti, ne k druhu činnosti. Nejsou doporučovány sporty úpolové, sporty s doskoky a sporty, které jsou rizikové pro vedenou terapii, jako je například volejbal pro pacienty s AV spojkou na předloktí.
Pomalé zvyšování zátěže a testování zvyšuje bezpečnost sportovní aktivity
Dietní omezení sportovců s dialýzou, zejména regulace příjmu tekutin, se dají zvládnout. Pokud pacient sportuje, může omezení příjmu tekutin poněkud uvolnit. Hlavní význam sportování ale není v uvolňování těchto regulací, nýbrž v pozitivním ovlivnění fyzického i duševního zdraví. Důležité je doporučení ohledně příjmu minerálů. MUDr. Svoboda zmiňuje i riziko vzestupu hladiny draslíku a rychlejšího přechodu k anaerobnímu energetickému hospodaření. „Zde je dobré pacienty poučit o tom, jak je důležitá pravidelnost, pomalé zvyšování zátěže a také testování. Hlavně kvůli bezpečnosti je vhodné sportující pacienty testovat ve specializované laboratoři, kde se zjistí hodnoty jako aerobní kapacita, anaerobní práh a změny vnitřního prostředí při zátěži,“ uzavírá rozhovor MUDr. Svoboda.
Celý rozhovor naleznete na stránkách rungo.cz.