Konference byla věnována představení témat a návrhů na digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Jde nejen o rozvoj a podporu telemedicíny či telemetrie, ale obecně o otevření odborné diskuse o digitalizaci segmentu zdravotnictví a sociálních služeb. Zejména se jedná o rozvoj digitálního sdílení dat, používání umělé inteligence, robotizace dlouhodobé péče, rozvoj tzv. asistivních technologií nebo zvyšování kybernetické bezpečnosti.
Konference se za Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zúčastnil ministr Ing. Marian Jurečka, který představil projektové aktivity MPSV směřující k postupnému poskytování sociálních služeb v distanční podobě prostřednictvím rozvoje tzv. asistivních technologií (AT). Jedná se o podobu moderních technologií, které zlepšují a zkvalitňují péči o klienty se speciálními potřebami (např. zdravotně postižení, senioři). Dále také napomáhají poskytovatelům sociálních služeb získat více času na přímou péči o klienty. Mezi AT patří např. čtecí zařízení, robotické pomůcky nebo speciální počítačové aplikace.
K propojování zdravotnických a sociálních systémů v rámci modelu integrované péče vyzval prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzity Palackého v Olomouci, který také pojednal o využití digitální medicíny v klinické praxi. Prof. Táborský zmínil přímo řízené organizace MZ ČR, které aktivně využívají platformy digitální péče (např. Masarykův onkologický ústav, IKEM a další). Představil zkušenost s využíváním telemedicínské aplikace v olomoucké fakultní nemocnici v době epidemie covidu-19, která např. umožnila pacientům být v kontaktu s příbuznými, což mělo pozitivní vliv na poskytování péče o ně. Zmínil využití digitálních technologií v monitoraci diabetes mellitus, srdečních arytmií a srdečního selhání, onkologicky nemocných a také u pacientů v paliativní péči.
Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, zmínil ve svém příspěvku očekávané výzvy do budoucna – kromě stárnutí populace také zvyšující se věk praktických lékařů. V současné době je věkový průměr praktických lékařů v ČR 56 let. Aby jejich vytížení zůstalo v roce 2030 stejné jako v roce 2020, muselo by dojít k navýšení počtu plných pracovních úvazků (FTE) v primární péči o více než 10 %. Zavedení telemedicíny do praxe by tak mohlo pracovníkům v primární péči výrazně odlehčit.
Poslání a cíle Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb představil ve své prezentaci také předseda správní rady Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA. Předmětem zájmu Aliance je akcelerovat digitalizaci českého zdravotnictví a sociálních služeb, poskytovat informace a poradenství k využívání národních a evropských zdrojů, podporovat odbornou diskusi a přinášet inovativní řešení a příklady dobré praxe v oblasti digitalizace. Cílem je také stimulovat národní a evropské projekty a zapojovat se do nich. Aliance zadala zpracování studie na téma připravenosti ČR na digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb společnosti KPMG, jejíž výstupy budou známy v druhé polovině tohoto roku.