Už od počátku své tvorby se v kompozicích maleb soustředil na příběhy, v jeho poměrně realisticky podaných dílech se toho vždy hodně děje. A klíčovým rysem jeho malby je „hravost“. Kritikové a recenzenti si s verzí jeho groteskního, hravého, často satirického světa nevědí rady a jsou ze svobodomyslnosti jeho tvorby i rozpačití. Jediné, na co se většinou zmůžou, je označení jeho uměleckého projevu za pop-artový. Tím větší radost však autor ze své tvorby má - miluje pozici nezařaditelného, pohybujícího se na úzké hraně mezi vysokým a nízkým, mezi kýčem a galerijně uznaným uměním. Smyslem jeho malby je prostě především zábava.
Na dotek dílu Lukáše Miffka
Kdy a proč tě napadlo stát se malířem?
Od sedmi let jsem chtěl být archeologem - ale brzy jsem se začal bát zimy při terénních pracích. Od devíti let jsem chtěl být chirurgem - ale o půl roku později jsem se začal bát krve... té vlastní, pokud špatně říznu. Od jedenácti let jsem chtěl být cestovatelem - ale po přečtení pár cestopisů jsem se začal bát kanibalů a mouchy tse-tse. Stal jsem se tedy malířem a doposud se ničeho nebojím. V ateliéru je teplo, štětec je příliš tupý na to, aby mi přivodil vážnější zranění, a bestie tse-tse ke mně zavítá jen na stránkách časopisů... takže teď vidím, že je dobré být občas srab.
Co tě inspiruje, co tě při tvorbě uspokojuje, co tě zajímá?
Inspirují mě lidé kolem mě, jsem posluchač a rád naslouchám. Ne, že bych vyhledával žvanily, ale těším se z každého slova, které padne v mé přítomnosti. Uspokojuje mě pak, když ta slova dávají smysl a probudí můj zájem. Mozek pak udělá své. Takže díky všem upovídaným, dělají za mne polovinu práce.
Jak se do současné výstavy promítl tvůj zájem o současnou literaturu?
Při zpětném pohledu jsem překvapený, kolik z knih, které jsem přečetl či „naposlouchal“, zanechalo stopu v mé práci. Ale je to logické, literatura je pro mě velmi důležitá. Dovoluje mi během mého života, alespoň v mysli, prožít další stovky životů. Byl jsem mušketýrem, pirátem, hudebním skladatelem, rytířem, tajným agentem, sedlákem, vynálezcem, otcem, dědou, básníkem, vězněm, římským legionářem i Alexandrem Velikým... A to je skvělé. Jsem bohatý. Mimochodem, výstava inspirovaná poslechem audioknih a nazvaná S KLAPKAMI NA UŠÍCH probíhala v první části roku ve Výstavní síni Chrudim a na duben je přenesena do pražské Galerie Vltavín.
Natvrdlí
Lukáš Miffek je mimo jiné i členem skupiny Natvrdlí. Název tohoto volného uskupení malířů prozrazuje hravost a zábavnost, ke kterým ve své tvorbě Miffek a jeho přátelé směřují. Organizováni kurátorkou Reou Michalovou jsou členy Natvrdlých také malíř a sochař Michal Novotný (MICL), malíř a autor řady populárních komiksů Karel Jerie a v tomto časopisu už představovaný malíř, stuckista Jaroslav Valečka. Více informací o Natvrdlých naleznete na www.natvrdli.eu.
Vejtaha,olej na plátně, 170x140 cm, 2012 Lovecká sezóna, olej na plátně, 84x75 cm, 2012
Tři vandalové, olej na plátně 100x120 cm, 2013