Moderní umělý dřík Excia byl vyvinut koncem devadesátých let minulého století skupinou francouzských lékařů v součinnosti s divizí Aesculap koncernu B. Braun. První tuto endoprotézu implantoval profesor Didier Mainad ve francouzském Nancy v dubnu roku 2000.Vývoj implantátu byl silně ovlivněn operačními zvyklostmi a prioritami francouzských ortopedů, kteří vždy preferovali spíše kulatější dříky kyčelního kloubu - na rozdíl od jejich německých protějšků, kteří dávají tradičně přednost dříkům hranatým.
Stabilita a pohyblivost
Jedním z hlavních cílů vývojového týmu byla primární stabilita, tj. stabilita dosažená výhradně zaklíněním implantátu v kosti. Další silnou stránkou dříku je rozsah pohybu umožněný štíhlým kuželem 8/10 mm. Pacientům poskytuje volný rozsah pohybu až o 15 % větší než při zakončení krčku kuželem 12/14 mm.
Dřík Excia byl také na trhu prvním s mikroporézním nástřikem Plasmapore μ-CaP z čistého titanu
a vrstvičky fosforečnanu vápenatého, který urychluje spojení implantátu s kostí. Kyčelní kloub tak může být zatížen mnohem dříve, než tomu bývalo v minulosti.
Při dlouhé životnosti umělých kloubů (dvacet let i více) je Excia dosud relativně novým výrobkem. Za svou desetiletou existenci však již dosáhl vynikajících klinických výsledků. Je ideálním implantátem
i pro moderní, méně invazivní operační techniky, které šetří svalovou tkáň a pacientům umožňují rychlejší rekonvalescenci. Jeho popularita je na celém světě stále na vzestupu. Od uvedení Excia na trh bylo již na celém světě implantováno více než 35 000 těchto dříků, včetně USA a Japonska.