Gelaspan 4%, balancovaná želatina, nástupce celosvětově uznávaného roztoku Gelofusine®, si už získal své místo na výsluní těch nejlepších produktů koncernu B. Braun a celosvětově nejlepších výrobků z řady roztoků pro objemovou resuscitaci. Cílem tekutinové terapie je pacientovi podat účinný roztok s co nejmenším množstvím vedlejších účinků, ale také s efektivním působením v celé řadě indikací. Proto byl koncernem B. Braun vyvinut produkt, který svým složením co nejvíce odpovídá složení lidské plazmy. Jeho předchůdce Gelofusine®, želatina na bázi solného roztoku, se při podání více jak dvou milionů jednotek osvědčil jak z hlediska terapeutického, tak bezpečnostního. Gelaspan 4% se coby jeho nástupce osvědčuje v posledních letech jako šetrnější, protože jako želatina v elektrolytovém roztoku s obsahem kalcia splňuje ty nejpřísnější požadavky na parametry objemové náhrady.
Z historie želatiny
Válečná období byla vždy paradoxně v medicínských oborech časem, kdy se urychloval výzkum a nové postupy, protože měnící se rozsah válečných zranění často neumožňoval používat vše dosud známé. Snaha lékařů o záchranu životů z řad vojáků i civilistů uspíšila i vývoj produktu, který nahrazoval krevní ztráty. Dosud využívané krevní transfuze přestaly v první linii ošetření zraněných postačovat, a hledal se tedy způsob, jak nahradit krevní ztráty jiným způsobem. Pokusy však nebyly příliš úspěšné. V 50. letech minulého století byl ve Švýcarsku vyvinut průlomový přípravek Gelofusine, k jeho registraci ovšem došlo až v roce 1961 pod jménem Physiogel. O deset let později se jeho název změnil na Gelofusine. Gelaspan je jeho více než plnohodnotným nástupcem, který díky své speciální molekulární struktuře dosahuje stejného objemového efektu a navíc obsahuje fyziologické množství elektrolytů odpovídající lidské plazmě včetně kalcia.
Co je Gelaspan a proč je tak unikátní?
Dosud známé a používané objemové náhrady nejsou bezchybné. Kromě roztoku Gelaspan, který nemá dávkový limit, je třeba od podání první dávky a leckdy za ztížených podmínek v terénu a před převozem pacienta k dalšímu nemocničnímu ošetření sledovat množství podané objemové náhrady, zejména v závislosti na její koncentraci. Gelaspan toto omezení nemá, takže další opakovaná podání jsou bez limitu podaného množství. Tato vlastnost výrazně zvyšuje bezpečnost terapie pro pacienta a snižuje možnost následných komplikací.
Objemové náhrady, které neobsahují potřebné elektrolyty v dostatečném množství, tedy ty na bázi solného roztoku, mohou negativně ovlivňovat celulární prostor. Gelaspan, který svým složením, a tedy množstvím elektrolytů odpovídá krevní plazmě, vylučuje řadu komplikací zaviněných chybějícími prvky jako hořčík, kalium a kalcium. Navíc obsah chloridů, například u želatiny v solném roztoku, může přispět k rozvoji hyperchloremické metabolické acidózy, která negativně ovlivňuje funkci ledvin i krevní srážlivost.
Podáním přípravku Gelaspan udržujeme u pacienta žádoucí objemový efekt v závislosti na dávce a jejím opakování. Kombinace podání s balancovanými krystaloidy, například s produktem Ringerfundin® coby balancovaným krystaloidním roztokem, dosáhneme u pacienta jak potřebného objemového efektu, tak celkové hydratace při minimalizaci vedlejších účinků.
Vlastnosti roztoku Gelaspan, které jej odlišují od jiných tekutinových náhrad, a jejich význam
- Obsahuje vápník důležitý pro interakce v koagulační kaskádě a také k aktivaci koagulačních faktorů.
- Obsahuje acetát, prekurzor bikarbonátu. Objemové náhrady, které acetát neobsahují, mohou zapříčinit vznik diluční acidózy, a tím přímo ovlivnit i míru mortality. Gelaspan tedy neovlivňuje acidobazickou rovnováhu (balancovaný Base Excess). Vznik reaktivní alkalózy, kterou zapříčiňují produkty s obsahem laktátu, je tedy u přípravku Gelaspan vyloučen.
- Izotonicita brání ztrátě vody z buňky (kterou způsobují hypertonické roztoky) či zduření buněk, a tedy vzniku otoku (který zapříčiňují hypotonické roztoky).
- Izoonkocita zajišťuje stabilní kapilárně osmotický tlak (COP).
- Nemá na rozdíl od jiných tekutinových náhrad dávkový limit.
- Neobsahuje laktát a malát, lze jej tedy podat i pacientovi s onemocněním jater.
Objemový účinek
Gelaspan má srovnatelný objemový účinek s jinými tekutinovými náhradami na bázi škrobu a stabilní objemový efekt ve srovnání s krystaloidy. Po podání se Gelaspan rychle distribuuje do intravaskulárního prostoru.
Jak se eliminuje Gelaspan z těla pacienta?
Gelaspan není organismem pacienta prakticky metabolizovaný, nedochází k jeho akumulaci a na rozdíl od škrobů ani v opakované dávce nedochází k interferenci. Není prokázán jeho únik do retikuloendoteliálního systému. Vylučuje se z těla močí, a to z 95 %, a zbývajících 5 % stolicí. U pacientů s chronickou renální insuficiencí nebyla pozorována kumulace roztoku Gelaspan.
Jaké je využití přípravku v různých indikacích?
Gelaspan lze podat při septických stavech, popáleninách, ztrátách tekutin z extracelulárního prostoru, izotonické dehydrataci, operačních ztrátách krve či traumatických poraněních s rizikem šokových stavů z krevních ztrát.
Pokud tedy volíte pro pacienta maximálně bezpečné a šetrné řešení krevních ztrát různé etiologie, volte prověřenou legendu Gelaspan, která bez rizik dokáže více než jakýkoli jiný přípravek, jaký kdy byl a je v objemových náhradách celosvětově dostupný.
Zkrácený souhrn údajů o přípravku Gelofusine®
Zkrácený souhrn údajů o přípravku Gelaspan®
Reference:
1 Zander R: Fluid Management. Bibliomed - Medizinische Verlagsgesellschaft mbH, Melsungen 2009
2 Fukuda T: Effects of whole blood clotting time in rats with ionized hypocalemia induced by rapid intravenous citrate infusion. J Toxicol Sci 2006; 31: 229-234
3 SPC Gelaspan 4%
4 Webb A H: In vitro colloid osmotic pressure of commonly used plasma expanders and substitutes: a study of diffusibility of colloid molecules. Intensive Care Med (1989) 15: 116-120
5 Lobo DN: Eff ect of volume loading with 1 liter intravenous infusions of 0.9% saline, 4% succinylated gelatine (Gelofusine) and 6% hydroxyethyl starch (Voluven) on blood volume and endocrine responses: a randomized, three-way crossover study in healthy volunteers. Crit Care Med. 2010 Feb; 38(2): 464-70
6 Thews G, Mutschler E, Vaupel P: Anotomie Physiologie Pathophysiologie des Menschen. Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft mbH Stuttgart, 1999, P. 136
7 Siegel JH et al.: Early physiologic predictors of injury severity and death in blunt multiple trauma. Arch Surg 1990; 125: 498-508
8 Rutherford RB et al.: Base deficit stratifies mortality and determines therapy. J Trauma 1992; 33: 417-23
9 Davis JW et al.: Admission base deficit predicts transfusion requirements and risk of compilations. J Trauma 1996; 41: 796-774
10 Rixen D et al.: Base deficit develpment and its prognostic significance in postrauma critical illness. An analysis ba the DGU Trauma Registry. Shock 2001; 15: 83-89
11 Spahn D: Hypocalcemia in trauma: frequent but frequently undetected and underestimated. Crit Care Med. 2005 Sep;33(9):2124-5
12 Roche AM et al.: A Head-to-head comparison of the in vitro coagulation effects of saline-based and balanced electolyte crystalloid and colloid intravenous fluids. Anesth Analg. 2006; 102: 1274-9
13 Adams H. A.: Volume replacement,, Bibliomed - Medizinische Verlagsgesellschaft mbH, Melsungen 2011
14 Laxenaire M.C. , Anaphylaxis during anaesthesia, British Journal of Anaesthesia 87 (4): 549-58 (2001)
15 Barron M. E., A systematic review of the comparative safety of colloids, Arch Surg. 2004;139:552-563