Co tě přimělo vydat se na uměleckou dráhu? Pamatuješ si na nějaký zásadní impulz?
K výtvarnému „tvoření“ jsem měla blízko od dětství, ale teprve nástup na střední uměleckou školu mi otevřel možnosti, jak s médiem kresby a malby pracovat. Za mnohé vděčím naší tehdejší třídní učitelce. Ta mě inspirovala, svým velikým zájmem motivovala a vlastně mi ukázala cestu, jak si kumšt (to byl její oblíbený výraz) zamilovat a přistupovat k němu upřímně.
Co ti přinesla studia na AVU? Čím tě ovlivnila Jitka Svobodová?
Akademie, to bylo šest let vzdělávání, formování, práce v ateliéru, několik zklamání, spousta zajímavých setkání, zkušeností a večírků. Profesorka Jitka Svobodová mě nejvíc ovlivnila tím, že se mě ovlivnit nesnažila. Svým studentům dopřávala svobodu vyjádření, podporovala různorodé tvůrčí přístupy, které mnohdy se samotnou kresbou neměly příliš společného. Pomáhala jim ujasnit si ideje a náměty, konzultovala, bez tlaku a manipulace. Moc si jí za to vážím.
Tvoje tvorba se často točí kolem intimních - rodinných či osobních - témat. Není za hranicí rodiny skutečně nic, co by tě inspirovalo?
Inspiruje mě veškeré dění kolem. Ale doposud se nabyté vjemy a emoce vždy vyprofilovaly, odrazily či zrcadlily v osobách mi blízkých, ať už rodinných příslušníků či přátel. I když mým cílem není přesné zachycení a zaznamenání podoby daného člověka, je pro mě přímý, kontaktní prožitek velmi důležitý.
Jak si nacházíš materiály k pojednání svých děl, například zmíněné vatové tyčinky?
Já je nehledám, spíše na ně narážím. Kromě klasických médií, se kterými pracuji v největší míře, se čas od času setkám s materiálem, který primárně pro výtvarnou práci určen není. Přesto však v sobě nese velký kreativní potenciál. Alespoň se mi to v danou chvíli tak jeví. Barevná škála provedení, tvar, struktura. A pak už je to z velké části hra, zkoušení a zkoumání, trošku i výzva.
Co nového tě čeká v nejbližší době?
V červnu budu mít výstavu v Galerii Zet ve Velké Bystřici, momentálně jsem zapojena do společných výstav v Rožnově pod Radhoštěm a Kroměříži. V srpnu bych se měla účastnit zajímavého výstavního projektu Art-brut-all v rámci metalového festivalu v Jaroměři. V jednání je pro příští rok výstava v Praze a Trutnově. Taky jsem si pořídila CNC laser, jehož dodání očekávám během následujícího měsíce, takže zařizuji dílnu a těším se na novou inspiraci, která ve spojitosti s touto technologií jistě přijde.
