Martine, zdá se, že AAK má za sebou další úspěšný rok. Je to tak?
Podařilo se nám dosáhnout prakticky všech cílů, od pestrosti nabídky přes zapojení dalších špiček české medicíny až po skutečně novátorské projekty. Komplexní hodnocení v rámci celé Aesculap sítě, tzv. netpromotion skóre, zůstává nadále hodně vysoké, na úrovni kolem 83 %. Takže ano, máme za sebou úspěšný rok.
Můžeš to dokumentovat na číslech?
Z pohledu počtu kurzů jsme vyrostli o 14 %, z pohledu počtu jejich účastníků dokonce o 26 %. Pro zavedenou organizaci to je velký skok. Z 5 853 vzdělaných zdravotníků jsme se posunuli na 7 423 vzdělaných zdravotníků. Uspořádali jsme 244 vzdělávacích akcí. To je o třicet víc než v roce 2018.
Mezi úspěchy zřejmě patří kurz akreditovaný ministerstvem zdravotnictví, je to tak?
Určitě. Máme za sebou povedený rozjezd série kurzů akreditovaných ministerstvem zdravotnictví a zaměřených na intermitentní katetrizaci močového měchýře muže. Zatím se uskutečnilo šest třídenních edukací. Aby byl kurz co nejvíce interaktivní, rozhodli jsme se maximálně pro dvanáct účastníků a udělali jsme dobře. Kvalita kurzu ale stojí především na lektorském týmu a v něm jsou skvělí, zkušení a pedagogicky nadaní odborníci z oboru urologie s dlouholetou praxí. Pro rok 2020 jsme vypsali opět šest termínů a už se plní.
Rok 2019 měl být novátorský především kvůli tzv. Pacientské akademii. Povedlo se?
Koncept hodně vycházel z tzv. patient pathway (efektivní cesta léčby pacienta v nemocnici), kterou překlápíme do vzdělávání pacientů v předoperační a pooperační péči. Nově jsme k tomu připravili novou e-learningovou platformu a podařilo se nám zorganizovat několik akcí vyloženě pro pacienty. Například ve spolupráci s organizací ILCO sdružující stomiky.
Jak si můžeme takový kurz Pacientské akademie představit?
Na místě jsou většinou zdravotníci i pacienti. U již zmiňovaných stomiků se část kurzu věnovala medicíně, například výživě či ambulantní péči o stomii, a část praktickým věcem typu oblékání nebo cestování se stomií. Teď například chystáme kurz katetrizace pro rodiče, kteří provádějí svým dětem cévkování. Je to velmi přínosné i pro zdravotníky, kteří zase vidí problematiku optikou pacienta.
Jaké kurzy měly v roce 2019 úplnou premiéru?
Jsem velice rád, že jsme připravili nové praktické ortopedické workshopy zaměřené na implantaci a revizní implantaci kolenního kloubu. Novinkou byl také kurz s názvem Nový pohled na udržitelnou kvalitu instrumentária, ve kterém se zdravotníci učí, jak analyzovat a udržovat kvalitu chirurgického instrumentária, a tím šetřit nemocnici náklady. Uspořádali jsme také pilotní kurz nutriční péče pro sestry nebo zcela poprvé jsme se s profesorem Matějovičem (který je zároveň špičkovým triatlonistou) zaměřili na krizové stavy u vytrvalostních sportovců. Těch novinek bylo opravdu hodně.
Kam se v roce 2019 posunula simulační medicína, jejímž jste v Česku průkopníky?
Simulačních kurzů, nových i inovovaných, jsme měli opravdu mnoho. V červnu jsem oslavili stý simulační kurz v našem simulačním centru. Poprvé jsem například realizovali kurz krizových stavů v dialyzační péči, obohatili jsme nabídku o jedinečný kurz Ten pacient je nějakej divnej nebo proběhl třetí cyklus kurzu Train the Trainers. Vystoupili jsme také na kongresu ČSARIM v Brně v samostatném bloku simulační výuky.
Co z toho pro vás plyne?
Samozřejmě budeme nadále pokračovat v naší nabídce kurzů, ale strategicky se chceme posunout do školitele školitelů. Náš tým patří k evropské špičce a má na to. Připravené jsou již kurzy, ve kterých chceme nabídnout obtížný debrífink, krizové situace na kurzech simulační medicíny, prostě něco dalšího. S tím souvisí i naše snaha získat akreditaci od Evropské společnosti simulační medicíny (SESAM).
AAK už čtvrtým rokem navštěvují i medici. Změnilo se něco v pregraduálním vzdělávání?
Zásadně. Zatím po tři školní roky realizujeme ve spolupráci 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy nepovinné předměty, od školního roku 2019/2020 jsme navázali spolupráci i s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde nyní na 200 mediků z 6. ročníku v rámci povinného předmětu projde naším praktickým vzděláváním v laparoskopické chirurgii, intenzivní péči, žilní kanylaci, naučí se katetrizovat močový měchýř, poznají moderní přístrojovou techniku apod. Setkalo se to s ohromným zájmem a úspěchem.
Zvětšují se počty kurzů i účastníků, AAK roste. Jak to zvládáte personálně?
Minulý rok se do vedoucí role posunul kolega Tomáš Hrouda a ukázalo se to jako krok správným směrem. Přestože já stále odpovídám za celkový chod akademie, s angažovaností Tomáše v řídicích procesem praktické části se mi uvolnily ruce a mohu se více věnovat strategickému rozvoji a mému zapojení v rámci světové Aesculap Akademie. Tým akademie jsme posílili o Janu Cheníčkovou se zaměřením na chirurgické obory a zmíněnou Patient Pathway a máme také novou koordinátorku Kristýnu Sütoovou, která je zároveň odpovědná za provoz našich tří vzdělávacích center.
Tým Aesculap Akademie (zleva): Tomáš Hrouda, Jana Cheníčková, Tereza Čečáková, Kristýna Süttoová, Tomáš Kovrzek, Ivana Bartáková, Klára Dvořáková, Iva Dobrovolná, Jitka Holomková, Petra Bártová a Martin Kalina.
Jaké jsou aktuálně vaše dlouhodobé cíle?
Máme několik základních strategických cílů. Například mohu zmínit rozvoj pacientské akademie, přípravu multioborových kurzů na principech ERAS nebo zařazení některých našich kurzů do povinného kurikula ve specializačním vzdělávání lékařů. Na to bychom se chtěli v oblastech, které pokrýváme, soustředit.
Co Slovensko?
Asi nejvíce viditelnou akcí loňského roku bylo na Slovensku historicky první multioborové sympozium věnované riziku kontaminace toxickými cytostatiky. Do Bratislavy přijelo několik set účastníků z celé země a ukázalo se, že to téma je především pro zdravotní sestry velmi palčivé. Tak otevřenou diskusi jsme hodně dlouho nezažili.
Jeden z vašich odborných seminářů na ČSARIM moderoval Václav Moravec. Jak máme této novince rozumět?
Snažíme se být odvážní a nacházet nové cesty. Jen ten, kdo je o krok napřed, vede peloton. Tohle je jedna z cest, jak se pokusit dát tématům nový kabát a přitáhnout více pozornosti. Musím říct, že zrovna tento pokus byl velmi zdařilý. Byť se moderátor posléze přiznal, že mu tekl po zádech studený pot (smích).
V dnešní době se nelze vyhnout otázce na koronavirus. Co v této oblasti chystáte?
Standardně nabízíme základní, certifikované a nadstavbové kurzy v oblasti epidemiologie a hygieny, například Academia Hygieia. Jsme členy národní pracovní skupiny pro hygienu rukou, pro lékaře máme e-learningy a vedeme ve spolupráci s Českou asociací sester pracovní skupinu Bezpečnost personálu, která se této problematice intenzivně věnuje a právě natočila video o bezpečném používání ochranných pomůcek zdravotníků.
V souvislosti se jmenováním nové vědecké rady AAK v červnu 2019 se snažíte o aktivní zapojení českých vědeckých špiček do své práce. Daří se to?
Spolupráce se členy vědecké rady aktivuje podle příležitostí, podle témat. Je to tak „padesát na padesát“. Třeba s primářem Sákrou z chirurgie Pardubické nemocnice spolupořádáme proktologický kongres v Dříteči, s děkanem Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, profesorem Zadražilem, jsme nastartovali vzdělávání mediků, naším dvorním lektorem simulační medicíny je primář úseku anesteziologie Kliniky anesteziologie a resuscitace z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Michael Štern, nebo například již zmíněné ortopedické workshopy s profesorem Bartoníčkem, přednostou Kliniky ortopedie 1. lékařské fakulty a Ústřední vojenské nemocnice. Máme-li téma a příležitost, daří se to.
Jaké jsou hlavní výzvy pro rok 2020?
Rádi bychom získali mezinárodní certifikaci od Royal College of Surgeons. Jde o jeden z nejprestižnějších certifikátů na světě. Netýká se to pouze chirurgie, ale i intenzivní péče a další široké palety odborností. Pokud by se nám podařilo tuto prestižní certifikaci získat, byli bychom po centrále AAK v Německu druhou takto oceněnou pobočkou v rámci celosvětového sítě AAK.
Co stojí za úspěchem české AAK?
Lidé v ní. Chtěl bych všem lektorům a zejména členům našeho relativně malého týmu poděkovat. Velice si jejich práce vážím. Jsou inovativní, spolehliví, pracují s nadšením, sami se vzdělávají, umějí zabrat, když nám teče do bot, a je s nimi legrace. A i když to zní jako klišé, mám pocit, že svou práci dělají srdcem. Bez nich by nikdy nebyla česká Aesculap Akademie tam, kde nyní. Na špici.
Aesculap Akademie byla založena v roce 1995 v německém Tuttlingenu při zdravotnickém koncernu B. Braun. V současnosti má pobočky ve více než čtyřiceti zemích v Evropě, Americe, Asii, Africe i Austrálii a patří mezi největší nestátní vzdělávací organizace světa. V Česku působí od roku 2002, na Slovensku od roku 2005. Svá centra má v Hradci Králové, v Olomouci a především v pavilonu B. Braun Dialog na pražské Bulovce. Základ edukačního portfolia tvoří konference semináře, workshopy a kurzy v chirurgii, ortopedii, traumatologii, neurochirurgii, gynekologii, nefrologii, anestezii, hygieně a intenzivní péči. Každý rok připravil přes dvě stovky kurzů, kterými projde několik tisíc zdravotníků.
