Na konci března připravila Aesculap Akademie v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí simulační kurz Krizové situace na gynekologicko-porodnickém oddělení/JIP. Šlo o úplně první kurz svého druhu, který se nekonal v simulačním centru akademie, ale přímo v reálném prostředí nemocnice.
Trénink tam, kde to znám a s přístroji, které používám
Aesculap Akademie pořádá tento druh simulačních kurzů už od roku 2016. Doposud se ale vždy simulace i následný debrífing konaly v simulačním centru B. Braun Dialog v Praze na Bulovce. Potřeby zdravotníků ukázaly, že v některých případech je pro edukaci výhodnější uspořádat kurz přímo v domovské nemocnici. Do simulačního kurzu v Ústavu pro péči o matku a dítě se zapojili zdravotníci napříč profesemi.
Účastníky byly celé týmy složené ze sester a lékařů gynekologů nebo anesteziologů. „Rozhodli jsme se uspořádat simulační kurz u nás v Ústavu pro péči o matku a dítě z mnoha důvodů. Nejzásadnější jsou dva. Možnost si vyzkoušet spolupráci v týmu, v našem případě to byl multioborový tým lékařů a sester, což je při simulacích celkem výjimečné a týmovou komunikaci. Ta je z mého pohledu asi nejtěžší, ale zcela zásadní pro úspěšné zvládnutí krizové situace,“ vysvětluje motivace k provedení simulačního kurzu v mateřském zdravotnickém zařízení primářka Anesteziologického oddělení ÚPMDMUDr. Jaroslava Ščamburová.
Druhým důvodem byla možnost nácviku v reálném prostředí Jednotky intenzivní péče. „Simulovat krizi v místě, kde péči reálně poskytujeme s možností použít přístroje a pomůcky, se kterými denně pracujeme, je skvělá nadstavba“, doplňuje primářka Ščamburová. Simulační trénink včetně debrífingu trval několik hodin a účastnilo se ho 24 zdravotníků rozdělených do čtyřčlenných týmů. Minimálně z reakcí účastníků se zdá, že se kurz povedl.
Po kurzu účastníci na otázku, co je nejvíce oslovilo odpovídalo takto: "Kurz byl velmi přínosný, měl by být opakován pravidelně," nebo "aktuální, reálné situace, imitace zdravotního stavu pacientky," ale také "možnost vyzkoušet si situace, které nezažíváme každý den." A pak také skvělá odpověď jedné ze sester, které si organizátoři a lektoři vždy nesmírně váží: "Nikdo se na mě netvářil, že jsem něco mohla udělat lépe!".
Bez rizika na modelu umělého člověka
Předmětem simulace byly především kritické stavy jako srdeční zástava, oběhová nestabilita nebo život ohrožující krvácení. Simulace probíhaly na modelu umělého člověka. Jde o vysoce sofistikovanou figurínu, která dýchá, má hmatný tep nebo dokáže vydávat zvuky. Během kurzu je napojena na monitor, který její simulované vitální funkce ukazuje. V tomto případě byla figurína v majetku nemocnice, Aesculap Akademie ale umí simulátor do nemocnice sama i dopravit a zapůjčit.
Samotná simulace každého scénáře trvá přibližně 5-10 minut. Debriefing, kde účastníci získají zpětnou vazbu na řešení situace, je podstatně delší. Je to klíčová část tréninku a trvá klidně i 30 minut. “Naše kurzy pracují s emocí jako prvkem, který přináší lepší edukaci. Jinými slovy, lépe si pamatujeme situace, při kterých jsme prožili nějakou emoci. Debrífing nám pak dává prostor vše v klidu prodiskutovat a upevnit,” vysvětluje primář Kliniky anesteziologie a resuscitace FN Královské Vinohrady a zároveň lektor kurzuMUDr. Michael Stern, MBA.
Výhodou simulačních cvičení ve školicím středisku je špičkové simulační vybavení a sofistikovanější audiovizuální technika, která debrífing dělá ještě kvalitnější. Na druhou stranu obrovská výhoda simulačních kurzů v „domácím“ prostředí nemocnice spočívá v používání přímo těch konkrétních přístrojů, které zdravotníci používají každodenně při práci s pacienty, jsou na ně zvyklí, umí je dokonale ovládat a také jsou dispozičně umístěné tam, kde se reálně krizové situace odehrávají.
Další nespornou výhodou je, že se takového kurzu účastní multioborový tým, který je složen z lékaře gynekologa porodníka, anesteziologa, JIP sestry a anesteziologické sestry a všichni tito lidé se znají a jsou spolu zvyklí pracovat. Komunikace a spolupráce v týmu jsou pro úspěch řešení situací nejzásadnější. „V mém případě to není poprvé, co se účastním simulačního kurzu. Já osobně to považuji za velmi důležitou součást postgraduálního vzdělávání a určitě je to vždycky velmi dobrá zpětná vazba pro tým, jak spolupráce funguje, co můžeme zlepšit, protože vždycky je co zlepšit,“ dodává primářka Jaroslava Ščamburová.
Záchrana života, to je oč tu běží
V rámci simulačního kurzu kritických stavů v medicíně je cílem zvládání krizových stavů či některé manuální dovednosti, které zdravotnický personál běžně zažívá, ale v kritické situaci mohou způsobit jisté potíže či komplikace. Zároveň si účastníci v rámci kurzu procvičují i určité netechnické dovednosti jako role v týmu, stanovení priorit nebo komunikaci v týmu. Simulační kurzy nejsou jen o procvičování neobvyklých a vyhrocených situací, ale také o soustředění se na vštípení a zautomatizování těchto procesů.
Kompletní průběh kurzu má několik fází. „V té úvodní je potřeba zjistit motivaci a očekávání účastníků. Seznámit se, sladit skupiny, zjistit, jaké zkušenosti z oboru a zkušenosti se simulační medicínou účastníci kurzu mají. Jedině tak můžeme připravit samotnou simulaci na míru každému účastníkovi. Troufnu si říci, že v tom je naše síla. Pak se seznamují s prostředím simulátoru,“ popisuje začátek kurzu Mgr. Klára Dvořáková z Aesculap Akademie.
Následně týmy absolvují tři až čtyři simulační scénáře, které pak zdravotníci v rámci už zmiňovaného debrífingu spolu s odborníky vždy procházejí. „Nehledáme chyby. Naopak. Chyby jsou v bezpečném prostředí vítány, jelikož se jejich prostřednictvím učíme,“ doplňuje Klára Dvořáková. Zdravotníci dostávají zpětnou vazbu k průběhu dané situace, vzájemně si pomocí diskuse vyhodnocují svá rozhodnutí i svou pozici jako jednotlivce i jako člena týmu.
„Cílem je poučení, získání objektivní zpětné vazby, prověření schopností, jednání a připravenosti zdravotnických týmů během krize. Simulační kurz pomáhá zdravotníkům být lépe připraven, mít v reálu větší odolnost vůči stresu a být tak více odolný proti selhání v reálných krizích,“uzavírá lektor simulačních kurzů Aesculap Akademie Michael Stern.
Pro organizátory je tzv. „in-stiu“ simlulace (z latiny „v místě“) spojena většinou s velkou výzvou. Zdravotníci je pozvou k sobě na návštěvu a vlastně jim do jisté míry svěří své zaměstnance.
„Zároveň to není naše domácí prostředí, nemáte své technické zázemí a musíte vymyslet všechno tak, aby to klaplo. Jsou to docela nervy. I když se na vše připravíte, domluvíte, stejně vás na místě něco překvapí. Něco je jinak. Místnost se vám při obhlídce zdála větší. Najednou si kladete otázku, kam si sedne technik, aby spolupracoval s lektorem, ale zároveň nerušili nebo kam schováte tým, který jde na pomoc a nesmí slyšet začátek. My měli štěstí! Velkou oporou nám byla hlavní sestra Alena Dudová, která pomohla s organizací a propojením lidí uvnitř nemocnice. Takže jí patří obrovské díky,“otevřeně popisuje své pocity z organizace kurzu Klára Dvořáková z Aesculap Akademie.
Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích
Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích
určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické
veřejnosti.
Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění,
osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické
prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky,
vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho
plynoucích důsledků.
Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:
Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje,
jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.