Na nástěnkách visí dětské obrázky, stěny hýří barvami a veselými malbami,
ve společných prostorách můžete zakopnout o plyšáky nebo stolní hokej. Na dětských odděleních českých nemocnic se snaží vytvořit malým pacientům pro léčbu co nejpříjemnější prostředí. Sterilní atmosféra nemocnice však prosakuje i sem. S hračkami si většinou nikdo nehraje, rodiče dětí, které zde bojují s těžkou nemocí nebo čekají na operaci, jsou vážní, z pokojů se neozývá smích. A právě smích se snaží do nemocnic přivést občanské sdružení Loutky v nemocnici, které i letos rámci charitativního projektu B. Braun pro život podporuje Skupina B. Braun. Divadelníci, muzikanti
i terapeutové navštěvují dětské, ale i dospělé pacienty hospitalizované v nemocnicích a léčebnách po celé České republice a radost přináší skrze loutky, písničky i divadelní představení.
Kateřina Tschornová a Jiří hodina hrají dětem na onkologickém oddělení v pražské Motolské nemocnici
Prostřednictvím loutek si děti odpočinou od bolesti
„Psychosociální stav dětských i dospělých pacientů je základem pro úspěšnou léčbu, proto již třetím rokem finančně podporujeme občanské sdružení Loutky v nemocnici,“ uvádí Martin Kuncek, člen vedení Skupiny B. Braun. Za sebou máme první návštěvy na Pražském Motole a ve fakultních nemocnicích v Olomouci, Plzni, Brně i v Hradci Králové. Loutkoherci hrají s maňásky, zpívají bezpočty písniček a hrají divadlo.
"Práce s dětmi na odděleních je různá. Hrozně zlobivé děti jsou například na očním. Tam jsou éra. Jak špatně vidí, tak jsou hodně živé a vždycky se tam vyřádíme. Na onkologii děti tolik nevnímají, tam na ně musíme jemněji. Občas jsme rádi, když třeba jen pohnou koutkem pusy," říká Antonín Novotný, který 18. srpna hrál na onkologickém a transplantačním oddělení v Dětské nemocnici Brno. Naopak práce s dospělými pacienty je odlišná. "Rozdíl mezi dětským a geriatrickým oddělením je ten, že starší lidé jsou překvapení, že za nimi vůbec někdo přijde a také bývají velmi dojatí. Na geriatrii se takové akce, jako Loutky v nemocnici často nekonají, což je velká škoda," popisuje Hana Hrančicová po té, co odehrála představení na geriatrické klinice v Hradci Králové.
Hana Grančicová na geriatrickém oddělení ve FN Hradec Králové
Senioři, děti, ale i jejich rodiče si prostřednictvím loutek, maňásků nebo písničky mohou odpočinout od bolesti
a starostí způsobených náročnou léčbou. Členové sdružení dokážou reagovat velmi citlivě na jejich aktuální stav a umožňují jim alespoň na chvíli zapomenout na tísnivé pocity z pobytu v nemocnici. „Dramaterapie má u dětí velký úspěch a pozitivně jej vnímají i rodiče a nemocniční personál. Malé děti trpí kromě své nemoci především odloučením od rodiny, stýská se jim a dlouhodobá léčba je pro ně psychicky velmi náročná. Díky loutkám mohou alespoň na chvíli zapomenout na svá trápení a bolístky a zase se od srdce zasmát,“ vysvětluje Marka Míková, spoluzakladatelka občanského sdružení Loutky v nemocnici.
„Pro děti je to určitě pozdvižení. Celý den chodíme tam a zpátky a ani já, ani Vašíček to nevnímáme dobře. Loutky jsou úžasné a hudbu má každý rád, viď?” říká Veronika Ramsová a obrací se na ročního synka, se kterým čeká na operaci na ortopedickém oddělení v pražské Motolské nemocnici.
Děti a rodiče po představení Loutek v nemocnici v pražské Motolské nemocnici
Loutce se svěřuje snáze
Při přípravě vhodného představení spolupracují loutkoherci nejen s lékaři a nemocničním personálem, ale také s rodiči dětí, pedagogy a artterapeuty. Díky tomu mohou nabídnout zábavný a zajímavý program určený pacientům všech věkových kategorií. Mnohdy se jim i podaří za pomoci loutky navázat s pacientem natolik pevný vztah, že se děti svěří i s obavami, o nichž dosud s lékaři odmítaly mluvit.
„Dramaterapie má u dětí velký úspěch a pozitivně ji vnímají i rodiče a nemocniční personál,“ vysvětluje Marka Míková. Její slova potvrzují i sestřičky z brněnské fakultní nemocnice. „Pomáhá to, děti mají radost. V běžném režimu jsou izolované v pokoji, a když je někdo přijde rozveselit, jsou za to vděčné,“ shodují se sestry z transplantačního oddělení. „Nejvíc se mi líbí ty srandovní , hlavně kašpárek,“ uzavírá za všechny osmiletý Matouš Drahoš hospitalizovaný na onkologii už od dubna letošního roku.
„Jakékoliv dítě, bez ohledu na to, jestli je nemocné nebo zdravé, má větší důvěru v loutku než v cizího člověka. S loutkou se dítě uvolní a začne komunikovat, svěří se jí,“ popisuje Kateřina Tschornová, která hrála a zpívala dětem rámci první sponzorované návštěvy v Nemocnici Motol. Loutky v nemocnici pomáhají i rodičům. „Když rodiče po třeba i měsících náročné léčby vidí svoje dítě znova se upřímně smát, je to pro ně obrovské štěstí,“ dodává.
Marka Míková zpívá dětem v brněnské Fakultní nemocnici
Zpívají děti i dospělí
Na geriatrickém oddělení Olomoucké fakultní nemocnice se zastavil čas. Loutky tu působí jako zjevení. „Senioři s námi zpívají rádi. My jim zazpíváme naše písničky, oni nám zase ty jejich,“ popisuje a hudebník Jaromír František Palme, zvaný Fumas, který mimo jiné působil i v kapele Čechomor. Společně s Lenkou Volfovou na geriatrickém centru chodí za pacienty do pokojů a zpívají. Jejich obyvatelé zpívají s nimi a vypráví si příběhy z mládí. „Děkujeme, že jste si na nás vzpomněli,“ volá starší paní.
Loutky nehrají jen dětem. Navštěvují i jiná oddělení, zastaví se všude, kde mohou udělat radost. Se staršími dětmi je však práce složitější. „Často vidíte tu nenáladu u čtrnáctiletých dětí, které mají notebooky, koukají na filmy. Ale pak někdo z pokojíčku řekne, že chce zahrát. A nakonec se přidají i ostatní a chtějí další a další písničky a najednou se rozjede skvělá atmosféra. V tom pokoji se něco změní, něco se stane, a když srovnáte náladu předtím a potom, je to něco krásného,“ popisuje Hana Grančičová, která se chystá hrát starším dětem v Plzeňské fakultní nemocnici. Je už na konkrétním herci, jak k pacientům přistupuje. Cesty k těm starším se hledají jinak.
„Věkový rozdíl se překlene hudbou. Ta baví malé děti, dospělé i seniory. Skrze písničky prolomíme ledy,” vysvětluje Lenka Volfová. „Když na to přijde, tak zahrajeme i punk,“ dodává se smíchem Fumas. „Loutky fungují i na starší děti, ale musíte důstojně,“ podotýká Kateřina Tschornová a dává příklad: „To byla už velká slečna, patnácti nebo šestnáctiletá, myslím, že spadla ze skály. Byla tak polámaná, tak pochroumaná, že se měsíce nemohla hýbat. Měla u sebe plyšového lva a já to zkusila. Mluvila jsem na ni s loutkou a ona vzala lva a začala na mě mluvit prostřednictvím toho lva. To bylo poprvé po měsících, co reagovala. V ten moment jsem měla co dělat, abych potlačila slzy.“
Projekt psychoterapeutické pomoci Loutky v nemocnici se bude díky podpoře Skupiny B. Braun pravidelně konat pravidelně v Brně, Hradci Králové, Olomouci, Plzni a Praze.
Hana Grančicová a Jiří Holub ve FN Plzeň
O projektu Loutky v nemocnici
Zpočátku malé sdružení nárazově navštěvovalo několik dětských oddělení pražské Fakultní nemocnice v Motole. Za 11 let se působení Loutek v nemocnici rozšířilo na úctyhodných 6 nemocnic v Praze a dalších 19 nemocnic a léčebných ústavů po celé republice. Během roku tak odehrají v rámci 280 návštěv více než 1 000 divadelních představení a odzpívají tisíce písniček. Tým Loutek se rozrostl z původních 4 členů na 13 a v roce 2010 vzniklo na Slovensku také sesterské sdružení Bábky v nemocnici. Za první dekádu vzniklo více než deset malých inscenací, připravených přímo pro hospitalizované děti. Nedílnou součástí návštěv dětských pacientů je i živá hudba. Loutky v nemocnici pořádají také divadelní představení v pražském divadle Minor. Malí diváci je mohou zhlédnout vždy od desíti hodin.
Více na www.loutkyvnemocnici.cz.