Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Ostatní: Článek

Medicínský management třikrát jinak

Ing. Lucie Kocourková

19. prosinec 2019

Aktuality B. Braun

Medicínský management z pohledů lékaře a pacienta, procesů a technologií. Tím se zabývalo prestižní sympozium Aesculap Akademie, které jsme pořádali pro vrcholový management českých nemocnic, zdravotních pojišťoven a dalších institucí působících ve zdravotnictví. Akce se konala v rámci celostátní konference Efektivní nemocnice v pražském kongresovém hotelu Clarion.

Pro moderování diskusí jsme po dobré zkušenosti s Václavem Moravcem oslovili další osobnost z České televize, tentokrát Noru Fridrichovou. Pod její moderátorskou taktovkou jsme představili tři pohledy:

1. MANAGEMENT Z POHLEDU LÉKAŘE A PACIENTA

Emergency – vstupní brána efektivity nemocnice

MUDr. Martin Polák
primář Interního oddělení
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s.


Autonomní oddělení emergency, která fungují všude ve světě, by podle MUDr. Poláka měla být součástí každé nemocnice. Při správném provozu oddělení emergency se cca 60−70 procent pacientů dostává do ambulantní péče a pouze 20 procent pacientů je hospitalizováno. Jedná se o zcela samostatné oddělení s vlastním personálem a jeho úkolem je stabilizovat pacienta, určit diagnózu, byť třeba pracovní, stratifikovat riziko pacienta, zahájit terapii a následně pacienta propustit na jiné oddělení, do ambulantní péče, případně ho doporučit k transferu na vyšší pracoviště. Toto oddělení by mělo být pro 95 % pacientů opravdovou vstupní bránou do nemocnice. V současné době oddělením emergency disponuje šestnáct zdravotnických zařízení, přičemž cílem je mít těchto oddělení 83. Snad se začne blýskat na lepší časy v příštím roce, kdy se veškerá péče tohoto oddělení dostane do úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.

Emergency - vstupní brána efektivity nemocnice, Martin Polák,
primář Interního oddělení Nemocnice Mladá Boleslav

Efektivní cesta pacienta

MUDr. Ivo Rovný, MBA
zástupce přednosty Chirurgické kliniky
Fakultní nemocnice Brno


MUDr. Rovný shrnul výsledky tříleté práce na projektu Clinical Pathway, což obnáší optimalizaci cesty pacienta nemocničním zařízením. Jedná se o společný projekt Chirurgické kliniky pod vedením prof. Zdeňka Kaly a odborníků napříč koncernem B. Braun, kteří realizovali přes 45 Clinical Pathway po celém světě. MUDr. Rovný zdůraznil, že efektivní cesta pacienta začíná již v přednemocniční péči, kdy se pacient dozví, co ho čeká. Jak se má připravit na operaci, co se bude dít po zákroku, jaká bude následná léčba. Toto je extrémně důležité zejména pro onkologické pacienty. Správná informovanost má zásadní vliv na délku hospitalizace i úspěšnost rekonvalescence. Ve Fakultní nemocnici Brno kolorektální pathway rozšířili o ortopedickou pathway a cílem je rozšířit tento princip i do dalších oborů. Správné nastavení vychází z dobře nastaveného a kontinuálně vyvíjeného softwaru, kde jsou detailně rozepsané předoperační, hospitalizační, dotazníkové a kontrolní mechanismy i další parametry podle konkrétních potřeb.

Efektivní cesta pacienta, Ivo Rovný, zástupce přednosty
Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno

2.Management z pohledu procesů

Management servisních služeb

Ing. Jiří Petráček
vedoucí odboru zdravotnické techniky a investic
Fakultní nemocnice v Motole a předseda České
společnosti pro zdravotnickou techniku

MUDr. Martin Kuncek
člen vedení Skupiny B. Braun


Téma servisních služeb společně představili za nemocnici Jiří Petráček a Martin Kuncek, který zde vystupoval v roli dodavatele.

Jak hodnotíte současný stav?

JP: U nás v Motole máme servis ošetřený dobře. O všech zařízeních víme přesně, v jakém jsou stavu, a to díky dobře nastavenému softwarovému řešení, které v sobě má všechny potřebné funkcionality, a v konečném důsledku nahradí i práci mnoha lidí, kteří v minulosti museli tuto práci řešit manuálně. Technický stav zařízení je dobrý, ale je pravda, že velká část již překročila svou životnost, a to proto, že chybí finanční prostředky na obnovu. Nemocnice jsou vybaveny špičkovými velkými zařízeními typu magnetické rezonance, CT apod., ale například infuzní technika, dýchací přístroje, monitorovací technika, světelná technika na operačních sálech, operační stoly – to jsou věci, které fungují i patnáct let. Vyhovují zákonu, ale ti, co s nimi pracují, moc spokojeni nejsou.

MK: Jednoznačná odpověď pana Petráčka z Motola, že vědí o všech zařízeních, v jakém jsou stavu, bohužel zdaleka neplatí ve všech nemocnicích. Určitě je pravda to, že mimořádná pozornost se věnuje velkým investičním celkům, zobrazovacím metodám, což jsou přístroje v řádech desítek milionů korun, ale největší popelkou jsou technologie v objemu 1,5 milionu a méně, které nejsou tak vidět. Systémově se na to můžeme podívat tak, že každé zařízení má svoji tzv. provozní vanu, tedy takové „účko“ – na začátku, když ho uvádíte do provozu, máte zvýšené provozní náklady – zaškolení, nastavení apod. – poté zařízení funguje několik let tzv. ideálně, tedy bez extra nákladů – a pak, když se přesáhne doporučená doba užívání, se náklady na servis zase navýší. To znamená, že každé zdravotnické zařízení by mělo sledovat svoji provozní vanu a včas začít uvažovat o obměně, aby se nestávalo to, že budeme do oprav starého přístroje investovat více, než na co by nás vyšel nový – většinou skokově modernější – přístroj.

Jak z toho ven?

MK: Jedna z cest, kterou lze hodně problémů eliminovat, je kompletní outsourcing dané technologie. Společnost, jako jsme my, dokáže udělat vstupní audit, kdy perfektně sestavíme tzv. rodokmen existující zdravotnické techniky, v jakém je stavu, stáří, kdy a v jakých vlnách bude třeba techniku obměnit a nastavit systém tak, aby byl nastaven na pravidelné kontrolní mechanismy a maximálně zefektivnil investice.

JP: Tato cesta není reálná pro tak velkou nemocnici, jakou je Motol. Nicméně si dovedu představit, že menším zdravotnickým zařízením tato služba může výrazně pomoct. Nám všem by ve výsledku pomohlo zjednodušení legislativy. Konkrétní zákon je velmi složitý a stát by nám v tomto bodě hodně ulehčil práci.

Management servisních služeb, Martin Kuncek, B. Braun Medical,
s Jiřím Petráčkem z Fakultní nemocnice v Motole

Fleet management na operačních sálech

MVDr. Pavel Brauner
člen vedení Nemocnice Šumperk

MUDr. Alan Munteanu
člen vedení Skupiny B. Braun


Nemocnice Šumperk se rozhodla pro službu nabízenou společností B. Braun Medical, která spočívá v unikátní kombinaci zapůjčení nových chirurgických nástrojů a kontejnerů s kontinuálním autorizovaným servisem a údržbou po dobu trvání kontraktu.
Jedná se o komplexní službu šitou na míru podle rozsahu operačních výkonů dané nemocnice. Optimalizovaná je pojistná zásoba nástrojů na centrální sterilizaci, včetně softwarového řešení na setování nástrojů, a sledování počtu resterilizací kontejnerů, které vede k rovnoměrnému používání nástrojů. Součástí dodávky je také detailní zaškolení personálu nemocnice. Důležité je, že se jedná o flexibilní řešení, nikoli o jednorázovou dodávku. Při změně počtu či skladby operačních výkonů se zrealizuje navýšení, nebo naopak vyřazení některých nástrojů nebo celých nástrojových sít. Jednoznačně jde o změnu myšlení, kdy zákazník neřeší pouze a výhradně cenu nástrojů, ale dlouhodobost a udržitelnost v souvislosti s dalšími přidanými hodnotami, jako je servis či možnost rozšíření o další moduly služby, např. dezinfekce a další spotřební materiál.

Fleet management, Alan Munteanu, B. Braun Medical,
a Pavel Brauner, Nemocnice Šumperk

3. MANAGEMENT Z POHLEDU TECHNOLOGIÍ

Simulačními metodami k vyšší efektivitě i bezpečnosti

MUDr. Michael Stern, MBA
předseda Společnosti pro simulaci v medicíně,
a primář anesteziologického oddělení Fakultní
nemocnice Královské Vinohrady


Po dobu celé konference Efektivní nemocnice byly k dispozici dvě unikátní technologické novinky, které společnost B. Braun Medical právě uvádí na trh. Jedná se o digitální 3D mikroskop AEOS, na jehož vývoji se podíleli i neurochirurgové z České republiky, a robotické nástroje spojené s 3D laparoskopem Einstein Vision, jež jsou právě ve fázi testování českými chirurgy. Na prezentaci navázal Michael Stern. Upozornil zejména na to, že nejmodernější přístroje, revoluční přístupy, technologické vychytávky – nic z toho nebude fungovat, pokud se lékaři nenaučí s těmito novinkami pracovat. A právě proto stále více nabývají na významu simulační centra, která pořádají velmi praktické nácviky jednotlivých lékařů i celých týmů, jak zvládat nové a stresové situace. Cílem je kontinuálně zvyšovat bezpečnost v nemocnicích a eliminovat fatální situace, které by vůbec nemusely nastat, kdyby byl zdravotnický personál správně a pravidelně proškolován. Jedním z nejmodernějších center je Simulační centrum Aesculap Akademie v Pavilonu B. Braun Dialog na Bulovce.

Simulačními metodami k vyšší efektivitě i bezpečnosti,
Michael Stern, předseda Společnosti pro simulaci v medicíně

Napište nám

Využijte tento prostor a podělte se s námi o další témata, osobnosti nebo produkty o kterých byste se chtěli dozvědět více.

Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Vámi zadané údaje jsou u nás v bezpečí.

Související a doporučené články

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník