Dialýza je ve zdravotní péči disciplínou, která zatěžuje životní prostředí velmi výrazně. Není nejvyšší čas zamyslet se, jak to přírodě kompenzovat? Jaký přístup zaujme odborná obec, jak bude uvažovat nad nevyhnutelnými otázkami dlouhodobě udržitelného a konkurenceschopného systému zdravotnictví? Ukážeme vám, jak nad konceptem tzv. zelené dialýzy přemýšlíme v B. Braun. Poznejte, jak funguje dialyzační středisko B. Braun Avitum v Teplicích.
Na cestě k udržitelné a zelené dialýze
redakce Braunovin
12. červen 2024
Dialyzační středisko B. Braun Avitum v Teplicích bylo postaveno v rezidenční čtvrti v roce 2019 a na první pohled vyčnívá z okolního panoráma města: jednopodlažní budova, velké tvary, část fasády je pokryta kovovými panely. Zpočátku byli někteří lidé ve městě skeptičtí ohledně velmi funkčního až neotřelého designu tohoto zdravotnického zařízení. Část lidí si totiž myslelo, že půjde o nové obchodní centrum, říká Facility Specialist Miloš Kobza. „Účel budovy jsme komunikovali velmi jasně od samotného začátku, vylepovali jsme na staveništi plakáty, které ukazovaly, že se zde staví dialyzační středisko. Doslova to prolomilo vnímání veřejnosti. Téměř každý zná někoho, kdo potřebuje dialyzační léčbu nebo má nemocné ledviny. A tak tamní obyvatelé začali pozitivně vnímat, že právě v jejich městě roste moderní dialyzační středisko,“ dodává Kobza.
Když se Facility Specialist podívá na svůj chytrý telefon, je jasné, že nemluví o obyčejném dialyzačním středisku. Může totiž prohlížet a ovládat všechny provozní procesy související s energií budovy pomocí různých aplikací. Dokáže například sledovat teploty v lednicích, kde jsou uloženy léky a léčivé přípravky. „Zdravotnický personál se zde specializuje na proces zdravotní péče, takže se nemusí starat o technická nastavení,“ říká Kobza.
„Zdravotnický personál se zde specializuje na proces zdravotní péče, takže se nemusí starat o technická nastavení.“
Ing. Miloš Kobza
Facility Specialist B. Braun Avitum
Mnoho nastavení, jeden cíl
Hemodialyzační ošetření je postup, při němž se krev pacienta čistí mimotělně pomocí speciálního filtru – dialyzátoru neboli umělé ledviny. Krev je z těla pacienta odváděna do dialyzačního přístroje, kde je zbavena odpadních látek. V Evropě je na této život zachraňující léčbě závislých odhadem 600 000 lidí, kteří mají nefunkční ledviny nebo pouze omezenou funkci ledvin. Při každém hemodialyzačním ošetření se spotřebuje několik stovek litrů upravené vody plus energie pro logistiku, zařízení a provoz budovy.
V B. Braun se dlouhodobě věnujeme udržitelnosti dialyzační péče. Zelená dialýza se v různých formách praktikuje napříč Evropou, například ve Španělsku, Portugalsku, Irsku a Francii. Česká republika a Slovensko jsou v implementaci a rozšiřování zelené dialýzy průkopníky. „Koncept se skládá z několika komponentů,“ vysvětluje Martin Meier, globální provozní manažer v B. Braun, který je zodpovědný za provozní postupy ve všech dialyzačních střediscích společnosti po celém světě. „Jde o monitorování a snižování spotřeby vody a energie v budově, úsporu materiálů a snižování množství odpadu, stejně jako řízení procesů a průběžné školení zaměstnanců. Všechny tyto parametry mohou být zaměřeny na větší udržitelnost – celkový koncept je to, čemu říkáme zelená dialýza.“
„Pacienti by měli v dialyzačních střediscích dostat především kvalitní léčbu. Současně chceme minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. To přitom není v rozporu."
Ing. Petr Macoun, Ph.D.
jednatel společnosti B. Braun CZ/SK
Lidé jsou a vždy budou nejdůležitější
Celým konceptem a snahou o ekologičtější přístup se prolíná jasné sdělení: středem pozornosti jsou vždy lidé. „Pacienti by měli v dialyzačních střediscích dostat především kvalitní léčbu. Současně chceme minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. To přitom není v rozporu,“ vysvětluje Ing. Petr Macoun, Ph.D., jednatel společnosti B. Braun CZ/SK.
V každodenní praxi si pacienti koncept zelené dialýzy neuvědomují. V základu se zelená dialýza neliší od klasické dialýzy. Krev je pacientovi odebírána přes cévní přístup, obvykle na pacientově paži, a pumpována do dialyzátoru. Tato základní složka dialýzy je tvořena semipermeabilními membránami, které jsou obklopeny dialyzačním roztokem. „Dialyzační roztok protéká dialyzátorem opačným směrem než krev. Mikroskopické póry ve vláknech filtrují metabolický odpad a přebytečnou vodu z krve pacienta,“ vysvětluje Michal Dušek, vedoucí Oddělení ošetřovatelské péče v B. Braun Avitum.
Inteligentní používání vody
Snížit spotřebu vody během dialyzační léčby je další úrovní, které je vhodné věnovat pozornost. „Lidským tělem protéká pět až šest litrů krve. Při každém hemodialyzačním ošetření se toto množství obvykle čistí více než desetkrát,“ říká Martin Meier.
K čištění celkem 60 litrů krve během hemodialyzačního ošetření je potřeba velké množství vody. Průměrné dialyzační středisko spotřebuje 2,5 milionu litrů vody ročně, což je přibližně stejný objem vody, který obsahuje jeden olympijský bazén. S pomocí moderních systémů úpravy vody lze však ušetřit, protože vypouštějí mnohem méně vody než starší modely a jsou odpovídajícím způsobem účinnější.
„S našimi systémy AQUAboss bychom mohli v některých našich dialyzačních střediscích ušetřit až 40 procent vody, což odpovídá přibližně jednomu milionu litrů vody ročně,“ vysvětluje Meier. Zbývající odpadní vodu z úpravny vody lze dále využít ke splachování toalet nebo k zalévání zahrady před dialyzačním střediskem.
A to není všechno. „Velkým krokem pro nás v České republice a na Slovensku byla certifikace systému environmentálního managementu podle ISO 14001 v roce 2012,“ říká Jitka Pancířová, globální manažerka kvality pro dialyzační střediska B. Braun Avitum. Tato mezinárodní norma byla původně vyvinuta, aby poskytovala pokyny pro efektivní environmentální management v průmyslu. „Postupem času se ukázalo, že i zdravotnická zařízení provádějí postupy, které spotřebovávají velké množství vody a elektřiny a produkují velké množství nebezpečného odpadu. Dialyzační střediska v České republice a na Slovensku plně zavedla systém environmentálního managementu a normu ISO 14001,“ říká Pancířová
Zelená dialýza v číslech
Až 600
litrů vody je použito při běžném hemodialyzačním ošetření. Se zelenou dialýzou je to v nejlepším případě jen 400 litrů.
Více než 1 000 000
litrů vody může zelené dialyzační středisko ušetřit ročně – takové množství vody obsahuje polovina olympijského plaveckého bazénu.
Až 800
litrů dialyzačního koncentrátu lze získat z jedné cartridge, která obsahuje suchý A-koncentrát v prášku. Cartridge jsou recyklovatelné, tedy znovupoužitelné a díky velkému objemu snižují frekvenci dodávek, což přináší úsporu až 75 % emisí CO2 na litr koncentrátu.
Efektivní logistika
Ve skladu teplického dialyzačního střediska stojí objemné nádrže. Jejich velikost připomíná sudy na víno, avšak tekutina uvnitř je koncentrát slané vody. Pomocí míchacího zařízení koncentrátu B. Braun ECOMix Revolution, dalšího stroje ve stejné místnosti, se dialyzační koncentrát připravuje přímo na místě. Pancířová vnímá ECOMix jako zásadní technologii pro koncept zelené dialýzy.
„Na každé hemodialyzační ošetření potřebujeme asi pět litrů A-koncentrátu, který se obvykle dodává v jednorázových plastových kanystrech. Dříve jsme na dialyzační střediska za tímto účelem vozili velké množství malých kanystrů s A-koncentrátem. Nyní dodáváme pouze velké cartridge se suchým práškem, ten se smíchá s upravenou vodou pro dialýzu a na místě vznikne A-koncentrát pro dialýzu,“ doplňuje Jitka Pancířová.
Ve srovnání s plastovým kanystrem o objemu pět litrů je opakovaně použitelná cartridge mnohem větší a váží 220 kg. Cartridge jsou znovupoužitelné, tedy recyklovatelné. To znamená, že při použití B. Braun ECOMix spotřebuje dialyzační středisko až o 98 % méně plastů a sníží dodávky, čímž ušetří až 75 procent emisí CO2, počítáno na litr A-koncentrátu.
Výrazná eliminace odpadu
Nyní je potřeba zmínit množství odpadu, které k dialyzační léčbě patří. „Veškerý odpad třídíme na plasty, kartony a speciální zdravotnický odpad. Cílem na dialyzačním středisku v Teplicích je objem odpadu ještě více snižovat. Naše dialyzační střediska byla schopna snížit množství nebezpečného odpadu na každé dialyzační ošetření z 1,8 kg v roce 2011 na aktuální hodnotu jednoho kilogramu,“ zdůrazňuje Jitka Pancířová. Tyto kroky nejen chrání životní prostředí, ale vedou i ke snížení celkových nákladů.
Optimalizace samotné budovy
Pokud jde o energetickou účinnost, Martin Meier vidí neustálou potřebu optimalizace i v samotných budovách dialyzačních středisek „Dialyzační přístroj spotřebuje v průměru kolem čtyř kilowatthodin elektřiny. Pokud tedy nepřetržitě běží 20 dialyzačních přístrojů současně, sčítá se to v průběhu dne,“ říká Meier.
Vypočítává, že spotřeba elektřiny středně velkého dialyzačního střediska například ve Španělsku je zhruba ekvivalentní spotřebě 20 až 30 rodinných domů za rok. I zde však lze realizovat důležité potenciály úspor, vysvětluje Meier. Jakékoli časové období, kdy jsou dialyzační přístroje nečinné, lze zkrátit optimalizací obsazenosti a plánování směn. Pokud čekací doby nastanou, pohotovostní režim dialyzačních přístrojů šetří energii, vodu a koncentrát.
Tento přístup se musí odrazit i v samotné budově, která nabízí řadu možností. „V místnostech, kde probíhá hemodialyzační ošetření, musí být teplo. Zpravidla starší a křehčí pacienti se několik hodin během provádění hemodialyzačního ošetření příliš nehýbou. Nemůžeme jim poskytovat kvalitní péči v místnosti, kde je zima. Skladovací prostory však takový požadavek na teplo nemají, energii ve skladech lze šetřit i na osvětlení pomocí detektorů pohybu," říká Facility Specialist Miloš Kobza.
Realizační tým při plánování stavby dialyzačního střediska v Teplicích tak přemýšlel nad teplotou v místnosti a umístěním místnosti. „Okna v místnosti, kde sedí nebo leží dialyzovaní pacienti, by měla směřovat na sever. Při jižní expozici obvykle svítí slunce, což není dobré pro pacienty ani zdravotnický personál, pro které je obtížnější číst údaje na obrazovkách dialyzačních přístrojů. S inteligentním plánováním budov a technologií se zde dá dosáhnout opravdu hodně,“ dodává Miloš Kobza.
Čím zelenější, tím lepší
Z výše uvedeného vyplývá, že lze zelenou dialýzu realizovat mnohem lépe v novostavbě než ve stávajících budovách. To je také jeden z důvodů, proč je praxe zelené dialýzy v různých zemích a lokalitách stále tak odlišná. „Naše dialyzační střediska po celém světě jsou velmi často alokována v pronajatých prostorách, které byly postaveny již před několika lety. U novostaveb je mnohem jednodušší zavést opatření na úsporu energie, ale vždy záleží na individuální situaci a lokálních podmínkách. Dlouhodobým cílem B. Braun je, aby zelená dialýza byla standardem. Máme potřebné koncepty, technologie a nápady,“ vysvětluje Martin Meier.
Zelená dialýza je proces, který je budoucností nefrologické péče. Facility Specialist Miloš Kobza již přemýšlí o další implementaci sofistikovaných zelených technologií na dalších dialyzačních střediscích, a říká: „Teplice jsou zelené, ale další lokalita bude ještě zelenější."