Komplexní pohled na pacienta se stomií
Nejdůležitější je pomoci stomikovi znovu najít smysl života, ukázat mu nový směr. Podpořit jeho tělesnou, ale hlavně i duševní stránku vlastního ,,já“. Základem pro včasné zařazení stomického pacienta do běžného života je dostatek informací a především včasná edukace, která je nedílnou součástí péče o takto hendikepované pacienty. Dobře edukovaný pacient odchází z nemocnice nebo přímo z odborné ambulance stomické sestry s jistotou a schopností se o sebe sám postarat. Dochází u něho ke snížení pocitu úzkosti z nově vzniklé situace. V okamžiku, kdy toho pacient není schopen, stává se edukovaným další člen rodiny nebo jiná blízká osoba.
Edukace v předoperačním období
Jedná se o multioborovou činnost, kdy stomická sestra navazuje na úvodní slovo chirurga, který popíše operační postup a poprvé vysloví slovo „stomie“. Stomasestra sestavuje edukační plán podle individuality stomika, aktivně se ho dotazuje a získává potřebné informace, aby odhalila jeho osobnost a mohla s ním navázat důvěrnější vztah. Nové informace mohou být podány různou formou a lze přitom zapojit všechny smysly. Je možné využít firemního edukačního vstupního balíčku. Velice důležitým krokem je také zakreslení optimálního místa konstrukce stomie.
Edukace v pooperačním období
Pokud se jedná o rozsáhlý operační výkon, pacient je po zákroku umístěn na jednotku intenzivní péče, kam stomická sestra dochází a předává mu prozatím teoretické informace. Péči o stomii přebírá všeobecná sestra daného oddělení. Po optimalizaci zdravotního stavu je stomik přeložen na standardní oddělení a stomická sestra začíná s praktickou ukázkou výměny sáčku, následným vypouštěním sáčku a předává pacientovi veškeré potřebné informace, které vedou k cílenému nácviku soběstačnosti v péči o stomii. Pacientovi je také nápomocna při výběru stomické pomůcky i stomického příslušenství.
Dietní opatření
Stomik se učí postupně zatěžovat zažívací trakt, upravuje životosprávu a učí se rozumět svému tělu. Pozvolna se dostává k bezezbytkové stravě, která by neměla obsahovat slupky, zrníčka, omezuje koření a přepalované tuky, jídlo si upravuje do malých pravidelných dávek (5–6krát denně).
Aktivita stomiků
Doba rekonvalescence se může individuálně lišit, ale obecně platí přibližně tři měsíce. Nejdůležitější je motivace stomika, pohybová aktivita celkově prospívá celému organismu. Stomie přináší mnohdy jen nepatrná omezení, která brání stomikovi vykonávat původní
aktivity. Cvičební program začíná již v nemocnici v pooperačním období a přidává se postupná zátěž. Pozor je třeba dát pouze při bojových sportech, kde může hrozit poranění a zhmoždění v oblasti stomie. Stomasestra stomikovi doporučí pás jako prevenci parastomálních hernií. Ohledně vodních sportů se stomik poradí se svou stomasestrou, která navrhne nejspolehlivější postup.
Sexualita
Pohlavní styk je vhodný dva až čtyři měsíce po operaci. Důležité je odstranit zábrany, nabýt sebevědomí a pocit sebejistoty. Psychická vyrovnanost u obou partnerů je základem pro kvalitní milostný život. Nutná je komunikace, určitá dávka tolerance a hledání optimální sexuální polohy (jako při prvním sexu).
Následná stomická péče
Stomik odchází domů z nemocnice s pocitem jistoty a s vědomím, že se o stomii umí postarat. Aktivita stomické sestry propuštěním pacienta do domácího ošetření nekončí. Předá mu na sebe kontakt a zůstává „parťákem“ na celý život. Stomik dochází na pravidelné kontroly a reedukace a spolu nalézají případné chyby. Stomik ví, kam se obrátit s žádostí o pomoc.
