Jde o globální problém. Na celém světě jsou zdravotníci vystaveni vysokému riziku násilí – podle některých údajů dokonce ve větší míře než třeba policisté či vyhazovači v barech. K nejohroženějším patří zdravotní setry, personál, pohotovosti a záchranáři.
Agrese nanečisto
Přicházím do budovy Aesculap Akademie v Praze ( jedna z předních světových vzdělávacích institucí ve zdravotnictví) a už od recepce slyším křik, který se každým krokem stupňuje. Na posteli klečí mladá žena, z jejich úst vycházejí vulgarismy těžkého ražení, ohání se tácem od jídla a na přítomnou sestru s lékařem hlasitě křičí, že pokud se jen přiblíží, zabije je. Stojím asi pět metrů od nich, z toho řevu se mi rozbušilo srdce a nemám odvahu jít dál. Zdravotníci se pokoušejí i přes ohlušující vyhrůžky pacientku nějakým způsobem zpacifikovat. Nejde to – kope kolem sebe, ohání se pěstmi, do rukou popadne další předměty z pokoje a hází je po personálu. „Vypadnete už, do prdele!“ zařve nevím už pokolikáté, její tělo se otřásá placem, ale ten jako by ji paradoxně na síle přidával. „To nezvládneme, utíkej pro pomoc!“ zavelí lékař sestře a zůstává stát v bezpečné vzdálenosti od běsnící ženy. Najednou dívka na posteli odkládá „zbraně“. Sestra se opět vrací a spolu s lékařem přistupují k lůžku. „Jsi skvělá," říká pacientce doktor.
Připravujeme zdravotníky na nečekané situace – rozhovor s odborným garantem Aesculap Akademie Tomášem Kovrzkem
Bc. Tomáš Kovrzek je odborný garant Aesculap Akademie, který má mimo jiné na starost i kurzy zaměřené na zvládnutí pacientů s agresivními sklony. Tvrdí, že nejde o pouze o kurz sebeochrany, ale o přípravu na krizové situace v ošetřovatelské péči, ke kterým může docházet a poslední dobou také stále častěji dochází.
Odkud berete ty skvělé herce?
Vesměs jde o příznivce Aesculap Akademie, dnes jste viděla studenty Vysoké školy zdravotnické. Celosvětově pak může jít o klasické placené herce, kteří sami procházejí speciálními kurzy zaměřenými na to, jak přesvědčivě hrát různě se chovající tzv. standardizované pacienty. Máme herce různých věkových kategorií, v zahraničí jsou běžní hendikepovaní herci, aby si s nimi lékaři a sestry natrénovali komunikaci a spolupráci.
Máte předem dané scénáře, nebo se situace může vyvinout neočekávaně?
Dnes právě děláme přípravu a nácvik scénářů, které pak uplatňujeme v kurzech. Scénář má osnovu, každý herec má připravenou roli a mantinely, v nichž se pohybuje. Může dojít i k simulaci fyzického násilí za použití různých atrap předmětů používaných v nemocnicích – počínaje obyčejným tácem od oběda, který pacient může hodit po personálu. Vše pouze do té míry, aby byla simulace bezpečná pro všechny zúčastněné.
Dochází k emočně vypjatým situacím, kdy se zúčastnění až příliš vžijí do role?
Výjimečně ano. Ale s ohledem na bezpečnost mohou všichni v kterékoliv fázi scénu přerušit. Pokud začíná být simulace příliš vyhrocená, zastavujeme ji v předstihu sami.
Co se zde zdravotníci především naučí?
Kurz je rozdělený do několika částí. Vždy zjišťujeme očekávání účastníků, kterému kurz přizpůsobujeme. V tomto kurzu jde mj. o to, jak bezpečně uchopit agresivního pacienta, aby zdravotník nezranil jeho, sám sebe ani další pacienty. Na to jsou speciální postupy. Ale naučíme účastníky rozeznávat i situace natolik vyhrocené, že už v nich nemá smysl zasahovat bez pomoci jiného kolegy, protože je jednoduše sami nejsou schopni vyřešit.
Co tedy mají dělat?
Přivolat pomoc, která by měla přijít co nejdříve. Přínosem je, že takhle dramatickou situaci zde dotyčný naplno prožije, takže až se s ní v reálu setká, nebude tolik šokovaný. A prožije ji v bezpečném prostředí, kdy ji může kdykoliv zastavit či zopakovat.
Bojí se zdravotníci takových situací v praxi?
Nemáme konkrétní data, ale obávají se jich. A především toho, jak se v té situaci zachovat a zda ji dokážou zvládnout. Představte si to na vlastní kůži. Jste nějakým způsobem přivyklá na každodenní rutinu, najednou vejdete do pacientského pokoje a nastane krizový stav. Kde se na něj můžete připravit?
V červnu bude mít vaše akademie už 100. simulační kurz. O jaké bývá největší zájem?
V ČR je simulačních center více. My jsme pravděpodobně jediné, které není spojené s fakultou, jinou zdravotnickou školou či nemocnicí a jsme tak otevřeni všem zdravotníkům. Mohou se u nás vzdělávat jak lékaři, tak sestry v jednom společném kurzu, protože jejich vzájemná spolupráce je důležitá a naše scénáře ji přímo určují. Jedna z nejdůležitějších věcí, které si od nás lékaři odnášejí, je například „neznervózni si svoji sestru“. Je pravda, že prevence násilných situací patří k těm nejžádanějším kurzům. Velmi populární ale bývají krizové stavy v intenzivní péči, případně jiné než simulační kurzy – třeba věnující se asertivitě a konfliktním situacím ve zdravotnictví. Samostatnou kapitolou je pak výuka praktických dovedností v chirurgii.
Mám si pod tím představit něco jako kurzy šití?
Šít učíme taky…
To je také aktuální téma. Současní mladí lékaři prý už nejsou tolik šikovní a jemná motorika jim chybí. Takže „ruční práce“ jsou namístě.
Ano. Kolega věnující se těmto oborům tu má k dispozici trenažéry šití, laparoskopické trenažéry i složitější trenažéry, kde už máte vypreparovaná játra se žlučníkem… Zdravotníci si však s dobrým lektorem mohou trénovat stehy třeba i na vzorku kuřete. Zdá se vám to příliš prosté? Ony jsou ty zdánlivě nejobyčejnější věci mnohdy nejdůležitější. Z toho důvodu pracujeme třeba s atrapami léků. Často mohou být podobně vypadající nebo podobně znějící – Kalium, Calcium. Stačí, že někdo špatně slyší a může zapříčinit medikační pochybení. Účastníci si tak mnohdy odnášejí zkušenost, že musí mluvit hlasitěji a ověřovat si, zda ten, komu jsem něco sděloval, mi opravdu rozuměl.
převzato z časopisu Květy, vyšlo dne 23.6 2019
autorky: Judita Bednářová a Naděžda Myslivcová
