Důležitá je přitom ztráta svalové hmoty, která nemusí být patrná u těch jedinců, kteří byli před onemocněním obézní. Pacienti často umírají na následky hladovění, které se však navenek projeví jako zápal plic, proleženiny, ztráta svalové síly a jiné komplikace z hladovění vyplývající. Pokud se na malnutrici v průběhu léčby nemyslí, zůstává často nerozpoznána a má velice negativní dopad na prognózu pacienta. V konečném důsledku se neúměrně zvyšují náklady na léčbu, prodlužuje se doba hospitalizace, zvyšují se výdaje na léky, přičemž se nezlepšuje efekt léčebného úsilí. Dostatečná výživa s využitím všech dostupných prostředků klinické výživy musí být základní součástí léčebného procesu.
Žofínské fórum, 11. 6. 2012 na téma Podvýživa
Malnutrice - podvýživa - je závažný zdravotnický problém, který se zdaleka netýká pouze rozvojových zemí. Naopak, až třetina pacientů v nemocnicích ve vyspělých evropských zemích včetně České republiky trpí různou formou malnutrice. V rámci celé Evropy je to více než 30 milionů lidí.
Prof. MUDr. Luboš Sobotka, CSc., přednosta Kliniky gerontologické a metabolické FN Hradec Králové„Podvýživa je pro pacienta životně nebezpečná a pro společnost velmi nákladná. Jen v České republice náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou představují částku 60 miliard korun,“ říká prof. Luboš Sobotka, CSc., př edseda SKVIMP. „Zajištění dostatečné výživy v nemocnici však neznamená jen plný talíř. Důležité je udržení dobrého nutričního stavu pacienta od stanovení diagnózy po celou dobu jeho léčby s využitím všech dostupných prostředků včetně klinické výživy,“ dodává prof. Sobotka.
Malnutrice bývá často lékaři přehlížena a nediagnostikována. Přitom špatný nutriční stav pacienta, který se často v nemocnici ještě zhoršuje, znehodnocuje účinnost mnohdy nákladné léčby, brání účinné rehabilitaci, vede k úbytku svalové hmoty, zhoršení tělesné zdatnosti a kvality života. Přes nasazení moderní léčby není možno nemocného propustit a ten často umírá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
Podvýživa tak navyšuje potřebu zdravotní péče jak v nemocnicích (prodloužení doby hospitalizace, výskyt infekčních komplikací), tak v péči ambulantní. Odhaduje se, že neřešená podvýživa stojí naše zdravotnictví až 60 miliard korun ročně.
Co stojí podvýživa?
Údaje z Velké Británie ukazují, že přibližně 3 miliony lidí trpí podvýživou. Náklady na léčbu zdravotních komplikací spojených s podvýživou dosahují 15 miliard euro. V zemích EU se odhadují tyto náklady na
170 miliard euro, v České republice pak 60 miliard korun. Prevence podvýživy přitom může ušetřit až 1 000 euro na jednoho hospitalizovaného pacienta.