Nefrologie: Článek
Počet domácích hemodialýz roste
Ing. Lucie Kocourková
22. září 2022
V Česku v posledních letech roste počet pacientů na domácí hemodialýze. Zatímco jich před pěti lety bylo v Česku evidováno 20, v polovině roku 2022 se jejich počet vyšplhal na 80, což je zhruba 1,1 % všech dialyzovaných. „Rychlý růst počtu doma hemodialyzovaných pacientů má tři hlavní důvody. Možnost zvolit si den i čas, možnost realizace dialýzy doma, ale především celosvětová novinka v podobě malého přístroje speciálně vyvinutého pro domácí dialýzu,“ vysvětluje ředitel sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum MUDr. Martin Kuncek.
Dialyzovat se mohou pacienti kdykoli a kdekoli
Metoda domácí hemodialýzy byla v Česku legislativně ukotvena a je plně hrazena ze zdravotního pojištění od roku 2015. Její princip je stejný jako na dialyzačním středisku. Jde o přístrojové mimotělní očištění krve, které si ale provádí sám pacient nebo člověk, který s ním žije v domácnosti. Na rozdíl od klasické dialýzy na středisku, která se provádí zpravidla 3x týdně 4-5 hodin, lze domácí dialýzu provádět s vyšší frekvencí, obvykle 5x týdně po dvou až třech hodinách. „Dojížděním na středisko, chystáním a převlékáním stráví pacienti další 1-2 hodiny, takže se prakticky jedná o minimálně půldenní program. Úspora času a komfort je jednoznačně na straně domácí dialýzy. Navíc na laboratorních výsledcích vidíme i značné medicínské benefity,“ říká vedoucí lékařka dialyzačního střediska v Uherském Brodě MUDr. Markéta Kratochvilová, Ph.D.
Za rychlým rozvojem stojí v posledních letech ale především technologie. Dříve pacienti doma používali stejné přístroje jako na dialyzačním středisku, které potřebovali velké a nákladné stavební úpravy v bytě. Nyní je k dispozici celosvětová novinka.
„Malý kompaktní přístroj Physidia S3 má velikost tiskárny, nejsou potřeba žádné stavební úpravy v bytě, jeho obsluha je velmi jednoduchá a lze ho dokonce převážet, například na chatu či kamkoli na dovolenou nebo služební cestu,“ vysvětluje Martin Kuncek. Hlavní bariérou pro ještě rychlejší rozvoj je většinou obava pacientů převzít odpovědnost za dialýzu do svých rukou a strach z moderních technologií.
Dvě transplantace, domácí hemodialýza a čekání na další novou ledvinu
Na domácí dialýze je 32letý Jaroslav Mészáros. V jednom měsíci života mu byl diagnostikován reflux močových cest. Po několika operacích dospělo onemocnění v 18 letech k selhání ledvin. Za sebou už má dvě transplantace. Po každé z nich vydržela ledvina fungovat necelé 3 roky. Po selhání ledviny po druhé transplantaci chodil několik let na dialýzu na středisko. Nyní se už 8 měsíců dialyzuje doma. „Jarda byl první, kdo mě napadl, že by byla pro něho tato metoda vhodná. Je mladý a má statečnou a šikovnou maminku,“ říká primářka Markéta Kratochvilová. Jardova maminka se začala na provádění domácí hemodialýzy svému synovi školit na dialyzačním středisku v Uherském Brodě v únoru tohoto roku. „Psychologicky nejsložitější bylo přijmout odpovědnost za průběh dialýzy a do jisté míry za synovo zdraví. Prakticky nejsložitější je zavedení jehly do cévního přístupu na synově ruce. I když to nebylo na začátku jednoduché, určitě bych do toho šla znovu, protože teď žijeme úplně jiný život,“ vysvětluje maminka Jardy Dana Mészárosová.
Přístroj automaticky odesílá do lékařova emailu údaje o krevním tlaku, stahování vody, ale i další důležité informace z průběhu léčby. Lékař report projde a když není s výsledky spokojen, kontaktuje pacienta.
„Za celých těch 8 měsíců, co je Jarda v režimu domácí hemodialýzy se nevyskytla žádná závažná komplikace. Nastavovali jsme tzv. suchou váhu, aby byl dobře hydratovaný, sledovali jsme hodnoty krevního tlaku, upravovali léčbu, ale celkově nás ta medicínská účinnost a efektivita pozitivně překvapila. Myslím, že pro pacienta je velmi důležité, že na telefonu má prakticky 24 hodin k dispozici zdravotníka, který je v případě jakékoliv komplikace připraven s radou nebo i osobní asistencí,“ vyjmenovává primářka Markéta Kratochvilová.
Nesporné medicínské benefity
Medicínských benefitů domácí hemodialýzy je hned několik. Pacienti mohou absolvovat ošetření prakticky bez léků na ředění krve či jen s malou dávkou, mají nižší mezidialyzační váhové přírůstky, vyžadují nižší ultrafiltraci a metoda umožňuje lepší kontrolu hladin fosforu a draslíku. „Ve výsledku to znamená, že pacienti jsou po dialýze méně unavení, více jim chutná, lépe se jim dýchá. Hlavně ale pacientům dialýza už neřídí život, ale oni si řídí dialýzu. Tím vším se pacientům zvyšuje kvalita života. A to je to nejdůležitější,“ říká Martin Kuncek. Aby byl pacient plně pod kontrolou, musí 1x za měsíc přijít na dialyzační středisko, kde podstoupí standardní dialýzu a proběhnou kontrolní odběry.
Přes rychlý rozvoj Česko ve srovnání s vyspělým světem stále ještě zaostává. Nejrozšířenější je tato metoda v USA, kde evidují zhruba deset tisíc pacientů a například v Holandsku, které má přibližně stejně dialyzovaných jako Česko, provádí domácí hemodialýzu zhruba 3x více pacientů než u nás. „Jsme stále na začátku. Počítáme s tím, že tempo v Česku bude ještě akcelerovat. Za pár let by u nás mohly domácí hemodialýzu využívat nižší stovky pacientů,“ uzavírá za Českou nefrologickou společnost její člen a přednosta Nefrologické kliniky VFN v Praze Prof. MUDr. Vladimír Tesař.
Dialyzační přístroj Physidia monitor S3 je zdravotnický prostředek určený pro dialyzační léčbu pacientů s chronickým selháním ledvin v nemocničních dialyzačních střediscích, satelitních střediscích a v domácím prostředí pacienta. Pacient musí být vybaven arteriovenózní fistulí, nebo centrálním venózním katétrem. Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití a informace o bezpečném používání zdravotnického prostředku. Tyto mohou obsahovat údaje o rizicích spojených s jeho používáním. Podrobné informace o zdravotnickém prostředku naleznete rovněž ZDE.
