K poranění jehlou nejčastěji dochází na pokojích pacientů (31,5 % - 50,5 %), dále na pohotovosti, jednotce intenzivní péče / ARO, na operačním sále a v poslední řadě mimo pokoje pacientů. V případě poranění je možné identifikovat téměř 90,7 % - 96,7 % pacientů, kteří by mohli být zdrojem nákazy. Riziko, že pacient není identifikován nebo zůstane zcela neznámý, se pohybuje kolem 3 % - 9 %.
Ostré předměty, které jsou nejčastěji příčinou poraněníKaždý zdravotník ví, že zvýšené riziko poranění ostrými předměty je nejčastěji spojeno se spěchem, rozrušením, nepozorností a předáváním předmětů z ruky do ruky. Vyšší tendence ke vzniku rizikových situací bývá pozorována při únavě, péči o nespolupracující pacienty nebo při práci v personálně oslabeném týmu. Téměř 20 % případů se přihodí při venepunkci nebo kanylaci žíly, přičemž oba tyto výkony jsou kvalifikovány jako vysoce rizikové. Nasazování krytu zpět na jehlu bývá příčinou
25 % - 30 % všech poranění injekční jehlou u zdravotních sester a laboratorních pracovníků.
Pracoviště, na kterých dochází nejčastěji k poranění injekční jehlouDrobným vpichem duté injekční jehly a malým množstvím krve, které se přitom dostane do podkoží, lze přenést více než dvacet různých choroboplodných zárodků, virů, bakterií a plísní. K nejčastěji zmiňovaným určitě patří hepatitida B, C a HIV. Dále to také může být malárie, syfilis, TBC a další. Je třeba mít na paměti, že v případě nákazy infekční hepatitidou C není možná prevence očkováním nebo „dodatečná profylaxe“ tak jako u hepatitidy B. V současnosti též neexistuje očkovací látka pro prevenci infekce virem HIV. Většina z těchto patogenů může navždy změnit Váš život.
Alespoň částečným řešením jsou bezpečnostní intravenózní kanyly. Problémem však zůstává, že ačkoli byly vyvinuty, často nebývají v plné míře využívány a rizika bodných poranění bývají mnohdy podceňována. Existují dva druhy bezpečnostních kanyl: s pasivní a aktivní ochranou.
Používání kanyl s aktivními bezpečnostními prvky vyžaduje, aby jejich uživatel manuálně aktivoval bezpečnostní mechanismus. To ovšem může způsobit neochotu personálu věnovat tomuto mechanismu čas v neodkladných situacích nebo je tento mechanismus považován za zásah do pracovní techniky. Mnohdy personál není uspokojivě informován o jejich fungování a nemá dostatečnou praxi v jejich používání.
Patentovaný ochranný mechanismus Safety Clip (bezpečnostní klip) umístěný v kónusu kanyly se při vytahování jehly upíná na její šikmo seříznutý hrot a chrání jej.Všechna tato kritéria hrají zásadní roli v rozhodování při použití bezpečnostních kanyl. Řešením jsou však pasivní ochranné prvky. Nevyžadují totiž po uživateli žádnou aktivní činnost - personál postupuje v technikách zavádění standardně tak, jak je zvyklý, aniž aktivace ochrany hrotu nějakým způsobem zdržuje či ovlivňuje postup nebo délku zavedení. K ochraně hrotu jehly dochází automaticky. V okamžiku vyjmutí jehly ze žíly pacienta se na konci hrotu jehly aktivuje bezpečnostní klip, který je ukrytý v kónusu kanyly a při vytahování jehly se upíná na její šikmo seříznutý hrot a chrání jej. Tím se výrazně snižuje riziko náhodného bodného poranění.
Zdravotníci, kteří denně pracují s injekčními jehlami a kanylami, jsou vystaveni vysokému riziku náhodného poranění injekční jehlou, která může být kontaminována. Doba, kdy byly bezpečnostní kanyly finančně jen těžce dostupné, je naštěstí minulostí. V současné době se můžete rozhodnout, jakým způsobem ovlivnit a zvýšit ochranu své bezpečnosti. Nepodceňujte tato rizika! Myslete na své zdraví.
Klára Dvořáková
Aesculap Akademie