Velmi často dochází k zanedbání léčby vzniklých defektů již v samotném začátku. Četnost výskytu dekubitů u osob s míšním poškozením je bohužel těžké odhadovat, protože každý člověk podstupuje jiný typ léčby a v každém typu zdravotnického pracoviště je to také jinak. Lékaři spinálních jednotek a rehabilitačních ústavů zdůrazňují zvýšená rizika jak samotnému pacientovi, tak jeho blízkým či pečujícím osobám. Určitě je vhodné využít jakoukoliv možnost osvěty. K edukaci se stále častěji používají názorné ukázky, tedy fotografie, kam až může neléčený dekubit dojít, což vždy vyvolá přinejmenším zvýšený zájem klientů o prevenci, případně včasné řešení.
Za vznik dekubitu v nemocnici nemůže vždy jen ošetřující personál
V Centru Paraple zcela jistě dbáme na kontrolu kvality používaných pomůcek a zejména té nejdůležitější - vozíku a s ním spojených antidekubitních sedáků. Pamatuji si, že to tak bylo vždy. V mém případě však k tomu kdysi došlo naneštěstí pozdě. Po skoku do vody jsem patnáct let na vozíku. V té době ještě nefungovaly spinální jednotky, a tak jsem skončil na jednotce intenzivní péče ve spádové nemocnici. Musím říct, že již tehdy byla péče o pacienty na vysoké úrovni a stejně jako dnes byla velmi pečlivě hlídána každá známka možného vzniku dekubitu. Pořád je to jedno z kritérií hodnocení kvality poskytované péče. Nemyslím si ale, že by za vznik dekubitů během pobytu v nemocnici byl zodpovědný vždy jen ošetřující personál.
Na následných rehabilitacích v nemocnici a rehabilitačním ústavu jsem již začal častěji používat vozík, a tím pádem jsem i delší dobu trávil vsedě. Bohužel mi bylo pouze doporučeno, bez důraznějšího upozornění na možné vážné komplikace, ať používám antidekubitní sedák, který však pro mě v tu dobu znamenal jen komplikaci při přesunech i při samotném pohybu na vozíku (nestabilní posed). Přivodil jsem si tak dekubity na obou sedacích hrbolech a následně je léčil dalšího půl roku. A jen díky každodenní obětavé péči mého bratrance tato doba netrvala déle. V průběhu dalších let jsem měl kožní defekty ještě několikrát. Léčil jsem je rozdílnou dobu a ne vždy odlehčoval tak, jak by bylo vhodné a jak v Centru Paraple sami doporučujeme. Měl jsem ale štěstí. Pokud někdo získá osobní zkušenost a je úspěšný v léčbě konzervativním způsobem, většinou se potom v obdobné situaci chová stejně a chce využít stejné léčebné prostředky.
Prevenci je třeba podřídit i denní režim
Proleženiny se netýkají pouze lidí krátce po úrazu, ale mohou vzniknout i později. V Centru Paraple klienty učíme dbát o své tělo a nepodceňovat ani malé kožní defekty či zarudnutí kůže v často namáhaných oblastech. Léčbu řešíme komplexně v úzké spolupráci především ergoterapeutů a ošetřovatelského personálu. Hledáme způsob, jak co nejvíce omezit působení zvýšeného tlaku v dané oblasti, radíme a pomáháme v samotné léčbě a závažnější případy většinou řešíme ve spolupráci se Spinální jednotkou FN Motol. Klientům ale vždy doporučujeme dané místo co nejméně zatěžovat, i za cenu úpravy denního režimu.
Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že ne vždy lze dosáhnout ideálního stavu, tedy odlehčit problematické místo téměř na celý den. Pokud vzniklý dekubit neumožňuje člověku sedět na vozíku a jediná úlevová poloha je vleže, stává se v tu chvíli i ze samostatného člověka ležící pacient, který potřebuje téměř celodenní asistenci.
Dekubity organismus velmi zatěžují a vyčerpávají a i v dnešní době si bohužel vybírají také daň nejvyšší.
