Ten pacient je nějakej divnej

Už se vám to někdy stalo? Díváte se na pacienta a nějak se vám nezdá, něco je špatně, ale vy přesně nevíte co. Je prostě divnej! Co udělat jako první a jak správně postupovat. Tím se zabýváme na simulačních workshopech Aesculap Akademie „Ten pacient je nějakej divnej“.

Motivace účastníků, se kterými do kurzu přicházejí

Účastnící před kurzem obdrží e-learning, který je seznámí s funkcemi simulátoru a CRM/ (Crisis Resource Management). CRM je cenná strategie pro zvýšení bezpečnosti systému a týmu, tím i bezpečnosti pacientů. Mimo jiné sem patří spolupráce, situační povědomí, znalost prostředí, rozhodování, bezpečná a efektivní komunikace v týmu. Kromě týmových aspektů je CRM také o posilování osobních dovedností, jako jsou: efektivní delegování úkolů, aktivní kontrola vlastní pracovní zátěže, bezpečné rozhodování (zejména pod rozhodovacím tlakem), cílená prioritizace úkolů.

Chyby navzdory zkušenostem

V oblastech lékařské práce bohužel často platí předpoklad, že „když jsi dobrý, neděláš chyby“. Bezpečnost a dobrá týmová práce jsou interpretovány jako důsledek dovedností a zkušeností. Chyby se však stávají navzdory stávajícím znalostem a schopnostem. Každý zdravotník, bez ohledu na zkušenosti a hierarchickou úroveň, se může kdykoliv zmýlit. Čím více zkreslených, neúplných a rozporuplných informací přijímáme, tím větší je pravděpodobnost, že o situaci, ve které se nacházíme získáme falešnou představu, která pak vede ke špatným rozhodnutím.

EWS pomáhá odhalit ohrožené pacienty

V teoretické části kurzu jsme se věnovali také Early Warning Score (EWS). EWS napomáhá k odhalení kriticky ohrožených pacientů na základě změn vitálních funkcí. EWS bylo vytvořeno v 90. letech dvacátého století k předcházení srdečním zástavám. Jedná se o přístup, který klade důraz na standardizaci využití fyziologických parametrů, které jsou v nemocnicích již běžně měřeny. Sleduje se počet dechů, saturace kyslíku, teplota, systolický tlak, srdeční akce a vědomí. Těmto hodnotám se přiřazují číselné hodnoty a vyhodnocuje se složené skóre, které se používá k identifikaci zhoršení pacienta. Na základě výsledku bodování se pak určuje další postup.

Účelem skóre EWS je zajistit včasnou a vhodnou léčbu pacientů ve zhoršujícím se stavu na standardních odděleních. Observační studie naznačují, že pacienti často vykazují známky klinického zhoršení až 24 hodin před závažnou klinickou příhodou, vyžadující intenzivní intervenci. Zpoždění v léčbě nebo nedostatečná péče o pacienty na standardních odděleních v nemocnici mohou mít za následek zvýšený počet hospitalizací na jednotce intenzivní péče, prodlouženou dobu hospitalizace, srdeční zástavu nebo smrt, jak uvádí Early Warning System Scores: A Systematic Review, Evidence-based Synthesis Program.

Možná vás napadne, že měření fyziologických funkcí je jednoduché, to přece všichni zdravotníci v své praxi dělají. Na kurzu se však opakovaně ukazuje, že například měření dechové frekvence se velmi podceňuje a je málokdy dobře změřeno.

Simulační cvičení s následným debriefingem

Odpolední blok je věnován simulačnímu cvičení, kde si účastníci v bezpečném prostředí zkoušejí různé situace z praxe. Vzhledem k tomu, že je většina frekventantů ze standardního oddělení, nepouštíme se do složitějších úkonů, jako například intubace, ale těší nás, pokud se nám povede předat správnou manipulaci s maskou a samorozpínacím vakem. Trénujeme i včasné přivolání pomoci a zahájení resuscitace. Nedílnou součástí je debriefing. Zpětná vazba se provádí za podpory zkušených lektorů a natočeného videa z průběhu simulace s důrazem na medicínsko-technické dovednosti, tak dovednosti založené na lidském faktoru v týmu.

S čím účastníci na konci společného dne odcházejí?

Není nad zkoušku nanečisto

Jsou již účastníci, kteří absolvují simulačních kurzů hned několik. „Přihlásila jsem se na Krizové stavy v intenzivní péči a Ten pacient je nějakej divnej. Na oba kurzy jsem se hlásila zároveň. Zajímá mě problematika akutních stavů, je to pro mě adrenalin. Myslím, že nácvik nanečisto je super,“ komentuje zdravotnice Bára.

Napodruhé už zdravotníci vědí do čeho jdou, jsou uvolněnější a často s sebou vezmou další kolegy z pracoviště. „První jsem absolvovala Krizové stavy v intenzivní péči, to byl více stres. Bylo to poprvé. Říkala jsem si, že nesmím říct žádnou blbost, že to pak bude vidět na kameře. Napodruhé na Divném pacientovi jsem si to už užívala. Přivedla jsem také kolegyni. Užily jsme si to obě,“ uzavírá Bára.