Ten pacient je nějakej divnej… aneb jak včas rozpoznat, že je pacient ohrožen

Možná jste ve své praxi zažili pacienta, kterému se náhle zhoršil zdravotní stav, a vy jste nedokázali hned určit, co mu je, a možná jste se ani nedokázali rychle rozhodnout, co udělat jako první. Změřit mu tlak? Zavolat pomoc? Počkat? Jediné, čím jste si byli jistí, byl pocit, že ten pacient je „nějakej divnej“.

Něco mu je, a vy přesně nevíte co

Časné rozpoznání této situace může zabránit zhoršení stavu pacienta a ohrožení jeho života. „Během kurzu Aesculap Akademie Ten pacient je nějak divnej jsme se dotkli problematiky early warning score, což je systém včasného varování, který je založen na jednoduchém bodovacím systému,“ říká odborná garantka Aesculap Akademie Mgr. Klára Dvořáková. Na základě naměřených fyziologických parametrů, jako např. frekvence dýchání, saturace, stav vědomí a další, je pacientovi přiděleno skóre a podle něj je pak určena intervence. O tomto tématu se na kurzu hodně diskutovalo a hledaly se různé cesty k aplikaci do praxe.

Na kurzu se sešlo široké spektrum nelékařských pracovníků z velkých i menších nemocnic, sociálních služeb, traumatologického centra, psychiatrického oddělení, domova seniorů se speciálním režimem i standardních oddělení. Mezi účastníky byly školitelky, vedoucí pracovníci a odborníci, kteří připravují budoucí zdravotní sestry na praxi. Velmi nás zajímala motivace a očekávání zúčastněných. „Často se setkáváme s klienty, kteří vypadají ,divně‘, a jsme při rozhodování odkázáni sami na sebe. Nemáme resuscitační tým a musíme situaci správně a rychle vyhodnotit. Ráda bych se dozvěděla, kdy je ten správný čas na přivolání pomoci a koho je nejlepší v takové situaci zavolat,“ řekla nám zdravotní sestra Gabriela.

Když přijde krize

Dalším očekáváním bylo vyzkoušet si kritickou situaci v bezpečném prostředí a lépe se tak připravit na praxi. Některé účastnice byly velmi zvědavé, jak obstojí v simulační medicíně, jelikož to bylo poprvé, kdy se jim nabídla tato příležitost. Měly možnost si ověřit, zda si poradí se simulátorem Karlem a zda dokáží své poznatky přenést do praxe. 

Zdravotní sestra Monika se nám svěřila, že na psychiatrii často končí pacienti, kteří nakonec nemají psychiatrickou diagnózu a mají jiné zdravotní obtíže. „Ráda bych v této oblasti získala nové zkušenosti a na kritické situace se připravila,“ prozradila nám. „Také se Monika u nás poprvé setkala s resuscitací na simulátoru a my věříme, že pokud by podobnou situaci řešila ve své praxi, bude se cítit jistěji,“ doplňuje Klára Dvořáková.