Komplexní a týmové vzdělání vnímají jako hlavní trend nejen sami zdravotníci, ale i pověřené autority. „V oblasti celoživotního vzdělávání, které se v České lékařské komoře věnujeme nejvíc, můžeme trendy sledovat poměrně podrobně, protože k nám ročně směřuje asi 4500 žádostí o zařazení do vzdělávacích akcí lékařů. Jednoznačně největší zájem je o akce založené na interdisciplinární spolupráci – propojování znalostí medicínských oborů, využívání moderních technologií. Ale zájem je také o psychologické a etické aspekty medicínských oborů. Přestáváme vnímat medicínu jako sled odborných zásahů, ale spíše jako komplexní práci s pacientem, která se děje v týmu,“ uvedl vedoucí oddělení vzdělávání České lékařské komory (ČLK) Radek Ptáček.
Ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) Antonín Malina označil jako trend celoživotní vzdělávání jako takové. „Vzhledem k tomu, že se znásobuje množství informací, je celoživotní vzdělávání nezbytné. Lékař, farmaceut či sestra, kteří by se dál nevzdělávali, by zůstali opodál. V mezioborové spolupráci bych vyzdvihl týmy lékařů a nelékařů, jejichž vzdělávání se nesprávně oddělilo. Pokud týmy dohromady pracují například v intenzivní medicíně, jde o situace, kterou se musejí naučit všichni. Trendem zůstávají také simulační technologie, po technické stránce se velmi posunuly také videokonference,“ vysvětlil ředitel Malina.
Chybí dobré vzory
Jak ale ředitel IPVZ Malina dále upozornil, podporu vyžaduje samotná role školitelů, kteří mají v současném zdělávání často pouze formální roli. „Žijeme v době, kdy řada lékařů v tréninku neví, kdo je jejich školitel. Dříve, v klasické nemocnici, to byl primář, kdo měl nezaměnitelnou roli tutora a o mladém lékaři věděl všechno. Jeho atestace byla jakýmsi přirozeným vyústěním výuky. To mi v současném vzdělávání zdravotníků době chybí. Začíná zde chybět osobní individuální zodpovědnost, což je ale celospolečenský problém, kdy se všichni schováváme za komise a poradní orgány. K nástrojům, které zvýší individuální odpovědnost, by mohlo také patřit například zvaní školitelů k atestacím nebo také ke komisím, které řeší stížnosti na nějaké sporné lékařské aktivity. Jen samotná přítomnost školitele při projednávání medicínského lapsu může jeho nadšení pro práci s absolventy zvýšit,“ uvedl Antonín Malina s tím, že je pro školení třeba vytipovat osobnosti z praxe, orientovat se na mladší zdravotníky a nelpět na osvědčených autoritách, které mohou mít od praxe částečný odstup.
Nedostatek kvalitních školitelů vnímá také Radek Ptáček z ČLK. „Univerzitních profesorů a docentů je v ČR omezený počet. Jednotlivé instituce si je mezi sebou ‚půjčují‘ a oni pak mnohdy identické téma přednášejí pro komoru, odbornou společnost i vysokou školu. V oblasti praktické výuky se musíme vedle multidisciplinární spolupráce soustředit i na institucionální spolupráci, kde bychom měli spojovat síly a zbytečně nedublovat jednotlivé kurzy,“ říká Radek Ptáček, podle něhož je možným řešením zaměřit se na odborníky z praxe, kteří se často ani neodváží školit, protože dané téma přednáší uznávaný profesor.
Prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová vidí řešení ve vzniku kvalitních kurzů pro mentory a jejich vzdělávání i směrem k výuce absolventů.
Technologie v týmu
Jednatel společnosti B. Braun Medical Jiří Lukeš v úvodu konference uvedl, že téma trendů ve vzdělávání v současnosti zapadá do aktuální diskuse nad zněním zákona o vzdělávání lékařů a připomněl, že i takto vysoce odborné téma se stalo politikem. „Aesculap akademie dlouhodobě prokazuje svou flexibilitu a stále reaguje na aktuální potřeby a požadavky zdravotníků v oblasti vzdělávání. Ve spolupráci s lékaři reagujeme na cokoli, co ve standardním procesu vzdělávání chybí a vyplyne napovrch, a daří se nám připravovat potřebné vzdělávací programy,“ uvedl Jiří Lukeš s tím, že cílem společnosti je zjišťovat a naplňovat požadavky i nadále.
Skupina B. Braun školí pomocí Aesculap Akademie lékaře a sestry v ČR ve třech vzdělávacích centrech, vedle Prahy také v Hradci Králové a Olomouci. Pražské tréninkové centrum B. Braun Dialog je zaměřeno na nácvik intenzivní péče na celotělovém simulátoru, který se dokáže potit, krvácet, má hmatatelný tep, rozšiřují se mu zorničky, umí kašlat, dýchat i naříkat a lze na něm trénovat například kanylaci periferní žíly, zevní masáž srdce, použití defibrilátoru nebo zavedení tracheální kanyly. Jak pro naši redakci uvedl manažer Aesculap Akademie Martin Kalina, péči ve standardních, ale i v krizových situacích zde mohou bezpečně trénovat týmy lékařů spolu se sestrami a dalšími nelékařskými pracovníky, přičemž týmový model vidí školenci jako jeden z nejpřínosnějších aspektů kurzu. Lékaři i studenti mají také možnost školení v laparoskopických operačních technikách, je zde laminární box pro školení přípravy léčiv a dialyzační přístroje pro nácvik eliminačních metod. Ročně Aesculap Akademie proškolí v 250 kurzech necelých 10 tisíc lidí.
Už neměnit a doladit
„V našem oboru se nyní hodně diskutuje o podobě postgraduálního vzdělávání, kdy jsme opustili dvoustupňové vzdělávání a přešli jsme na systém evropské atestace. Jako člen akreditační komise vnímám události hodně zblízka. Během posledních let jsme postupně vytvořili tři vzdělávací programy, každý s jiným logbookem a trochu odlišnou náplní. Proto jsme si nyní v akreditační komisy dali za úkol pro příštích pět let nedělat zásadní změny, počkat, až se současný vzdělávací program usadí, a dolaďovat detaily,“ uvedl člen sekce gynekologické endoskopie České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky LF UP a FN Olomouc Radovan Pilka.
V oblasti vzdělávání sester vidí jako zásadní problém zrušení specializace geriatrická sestra vědecká sekretářka České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Božena Jurašková: „Udělám všechno proto, aby byla její odbornost znovu nastolena, protože její činnost je podle mne nezastupitelná, zejména s ohledem na nárůst stárnoucí populace.“ Dodala také, že pro geriatrii je v oblasti vzdělávání důležité, aby byla atestace oboru umožněna co nejširšímu počtu lékařů a mohli ji získat co nejdříve po škole. Certifikovaný kurz je nezbytný i pro další lékařské odbornosti jako např. chirurgy, kteří často odcházejí do Léčeben dlouhodobě nemocných, pokud již nechtějí operovat. Od nekoncepčního vzdělání v geriatrii se poté odvíjí také různě vysoká či nízká kvalita péče v těchto i dalších českých geriatrických zařízeních.
Chybí koncepce vzdělávání
Jak gerontoložka Jurašková doplnila, novela zákona o vzdělávání lékařů je tragická v tom, že je další změnou během posledních let, která již tak složitý a demotivující systém ještě zkomplikuje. Obdobný pohled na systém vzdělávání má také Michael Stern ze sekce simulační medicíny při České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP. „Z mého pohledu systém vzdělávání neexistuje – nevidím jeho financování, jeho koncepci, nefunguje,“ uvedl.
Jak moc bude záležet na možnostech novely zákona o vzdělávání lékařů, ilustroval na vzdělávání v oblasti nefrologie Vladimír Vojanec z České nefrologické společnosti: „Po dvoustupňové atestaci, která byla dříve pro obor nastavena, došlo k revoluci a radikálním změnám základních a nástavbových oborů. Nyní je sice v plánu celý systém znovu měnit, ale alespoň bude naroubován na stávající atestaci, která je nyní dosažitelná minimálně po šesti letech. Uvidíme, jak to nakonec dopadne. Ideální by bylo, aby souběžně s interní mohla běžet i nefrologická praxe, aby nefrologická specializace mohla být například do dvou let. Pokud to umožněno nebude, doba k získání specializace se výrazně prodlouží.“ Jak nefrolog dodal, vedle odborného vzdělávání v dané specializaci je nutné soustředit se také na oblast technologickou, kde zažíváme velký rozvoj a lékaři by se měli posunout ve formálním zaškolení v obsluze jednotlivých přístrojů. „Zdravotnické technologie toho dokáží mnoho, ale lékař musí mít informace o tom, jak využívat všechny její možnosti. Pokud technologii a možnosti použití variabilních modulů dobře zná, pro pacienta to může znamenat lepší průběh ošetření i větší bezpečnost,“ uzavřel Vladimír Vojanec s tím, že nejde jen o kurzy k vlastní odbornosti, ale potřebné jsou také kurzy právní problematiky, komunikace či vedení týmů pro dané pozice.