Zdravotnictví a ekologie: Je třeba se zamyslet o vlivu zdravotnictví na ekologii

Nakolik má oblast zdravotnictví obecně vliv na životní prostředí? 

Dopady na životní prostředí jsou určitě srovnatelné s celou řadou jiných oborů, jen ve zdravotnictví ten vliv není tak patrný na první pohled. Vliv to však bude určitě obrovský, stačí se zaměřit třeba jen na transport pacientů, personálu nebo zdravotnického materiálu, zdravotnických výrobků a surovin pro výrobu léčiv. 

Plastový odpad se stává čím dál tím větší hrozbou pro planetu. Pětadvacet procent veškerého odpadu vyprodukovaného nemocnicemi představují právě plasty… Opravdu je zdravotnictví tak závislé na plastových produktech?  

Plasty začaly hrát významnou roli ve zdravotnictví někdy zhruba před sto lety, kdy se poprvé dostaly do zdravotnictví např. ve formě hadiček, kanyl apod. Tehdy byly samozřejmě obrovským přínosem například kontejnery a jednorázové prostředky, týkalo se to ale i otázky balení léčiv. Z odborného pohledu je opravdu třeba přiznat, že plasty přinesly obrovský pokrok v medicíně, i co se týče výkonů a pacientů. Díky plastům jsme odstranili spoustu hrozeb, obrovsky zvýšili bezpečnost pacientů i zdravotnického personálu, vylepšili prevenci, zkrátka celkově zlepšili zdravotní péči. Jenže to samozřejmě vede k tomu, že se plasty dnes stávají obrovským problémem. A je to otázka nalezení rovnováhy. Zdravotnictví na plastech závislé prostě je, to je fakt. Na druhou stranu plasty se neustále inovují a umožňují dál zkvalitňovat péči. 

Jaký další odpad vznikající ve zdravotnictví ještě představuje ekologické riziko? 

Největším rizikem jsou chemikálie. Každé léčivo znamená několik chemických substancí, které zatěžují životní prostředí. Ať už v počátcích, při výrobě, kdy vzniká celá řada odpadů, nebo ve formě nespotřebovaných hotových léčiv. Z praxe víme, že ačkoliv by lidé měli nevyužité léky vracet do lékáren, velké množství z nich končí v komunálním odpadu nebo nedej bože rovnou ve výlevkách v domácnostech. A tím pádem se pak chemikálie i přes čističky odpadních vod dostávají dál do řek a moří. Také náš metabolismus vlastně léčivo nějakým způsobem zpracovává a pak vylučuje a tyto metabolity se pak dostanou také do kanalizace a vodních toků. Zdravotnictví produkuje celou řadu dalšího znečištění. Nemocnice jsou obrovská zařízení, spotřebují velké množství energie, produkují odpad apod. Tato fakta ale neznamenají, že bychom měli omezovat zdravotní péči. Je spíš nutné se zabývat tím, jak věci dělat ekologičtěji a lépe. 

Snaha o udržitelnost je jednou z klíčových hodnot společnosti B. Braun.

Který obor ve zdravotnictví podle vás může představovat největší hrozbu pro životní prostředí? Například oblast chirurgie bude v tomto ohledu nejspíš poměrně vstřícná – kvalitní nerezové nástroje, vstřebatelná šicí vlákna apod… 

Tak to je asi velmi těžké říci, ještě jsem se nesetkal se studií, která by se na takovouto otázku konkrétně zaměřovala. Když jste však zmínila instrumentária – tak ano, ta jsou nerezová, ale je třeba si uvědomit, že po každé operaci dochází k jejich čištění, dezinfekci, sterilizaci… A to vše opět za využití chemikálií, takže ani tento proces není bez nějaké negativní stopy. Samotná sterilizace nástrojů je navíc energeticky extrémně náročný proces. Musíme si uvědomit, že k ní potřebujeme opravdu hodně tepla, to musíme nějak vyrobit atd. A už se zase dostáváme k otázce uhlíkové stopy a energetickému mixu.

Pokud bych ale měl zmínit konkrétní obor, bude to onkologie. V té využíváme velmi agresivní a nebezpečné látky. Jenže ty přinášejí zdraví a zachrání miliony lidí. Každý den jsou opravdu miliony lidí po celém světě léčeny těmito progresivními léky, které nám umožňují žít kvalitní život a dožívat se vysokého věku. Obecně je zátěž životního prostředí ze strany zdravotnictví velmi těžké soudit. Z pohledu lékaře totiž bude vždy vítězit přínos pro pacienta. Negativní dopad na životní prostředí je plně vyvážen přínosem pro konkrétní lidi a jejich zdraví. Také se na to můžeme podívat jinak. Mluvili jsme o nebezpečných plastech, ale víte, že ty nám zase umožňují, aby se škodlivá cytostatika nedostala tam, kam nemají? Vždy ale existuje prostor ke zlepšení. Pozitivním příkladem je třeba vývoj v oblasti rentgenologie. Tam jsme byli svědky velké úlevy pro životní prostředí díky digitalizaci. Dnes už se snímky nevyvolávají za použití chemikálií, ale vše se zpracovává digitálně. A například i míra škodlivého rentgenového záření se díky stále kvalitnějším přístrojům snižuje.  Od sci-fi přes historické romány po odbornou literaturu. 

Kde vy osobně vnímáte z hlediska ekologičtějšího přístupu největší prostor pro zlepšení mezi českými zdravotníky?

Asi obecně ve vnímání této problematiky. Jde o to, aby byl každý otevřený novým nápadům a uvědomil si, že jeho činnost má nějaké negativní dopady. To ale ještě samozřejmě neznamená, že je špatná. Je však třeba se zamyslet, uvědomit si, že i obecně prospěšnou činností mohu vytvářet nějaké problémy a mohu se v nějakém ohledu zlepšit a přijmout určité kroky. V první řadě je třeba změnit myšlení, každý krůček ke zlepšení je dobrý. 

Jaká opatření tedy může nemocnice přijmout k tomu, aby celkově snížila svou ekologickou stopu? 

Jsou to opatření spíše organizačního charakteru. Nemocnice a jejich managementy by měly o tématu mluvit a otevřeně komunikovat s personálem i veřejností. Vytvořit organizační struktury, které budou schopné zachytávat nápady na zlepšení. Klíčem je nápady generovat. Může jít třeba o zefektivnění dopravy – pacientů, personálu nebo třeba materiálu. Snažit se balancovat mezi efektivitou a dopady na životní prostředí. Třeba se zamyslet nad tím, jestli nestojí za to utratit nějaké prostředky navíc, ale chovat se ekologičtěji. Příkladem může být třeba kvalitní zateplení nemocnice, to už dnes bývá standardem. Je to ale také třeba otázka toho, jak dlouho máme odkládat investice do nové čističky odpadních vod, do nových technologií, otázka třídění odpadu. Já musím říct, že nemocnice v Česku a na Slovensku jsou opravdu excelentní v třídění odpadu. Záchyt nebezpečného odpadu, recyklovatelného odpadu atd. je opravdu velký. Máme v této oblasti velmi dobré znalosti, ale jak já říkám, vždycky je nějaký krůček ke zlepšení a my bychom ho neměli opomíjet a měli bychom na to myslet. Někdy to stojí nějaké peníze, někdy jsou potřeba investice, ale někdy stojí pozitivní kroky jen změnu myšlení. 

A jak mohou přispět pacienti? Když se třeba zaměříme na problematiku katetrizace, je to přesně oblast péče, která produkuje obrovské množství plastového odpadu…

Opět musím zopakovat, že je nutno se zamyslet. Třeba nad tím, že používám-li nějakou kompenzační pomůcku, léčivo apod., jsou to věci, které znečišťují životní prostředí, protože se v jeden moment promění v odpad. Zamyslet se, jak ten svůj vlastní odpad mohu snížit. Vrátit nevyužité léčivo do lékárny, nakládat správně s kompenzačními pomůckami. Zkrátka obecně – nebýt lenivý a seznámit se s možnostmi, jak mám daný výrobek, který mi pomáhá, správně likvidovat, zda je možné ho recyklovat nebo alespoň jeho obal dát tam, kam patří. A zda neexistuje ekologičtější varianta toho, co používám, aniž by to mělo samozřejmě negativní vliv na kvalitu péče a léčby.  

Firma B. Braun nabízí cévkujícím se pacientům možnost zvolit si pro intermitentní katetrizaci ekologické katétry Actreen, které se řadí k nejlehčím a nejsnadněji recyklovatelným na trhu. V čem vynikají nad svou konkurencí?  

V této souvislosti musím ocenit hlavně naše kolegy ve Francii. Ti se totiž v centru výzkumu a výroby zamysleli nejenom nad bezpečným katétrem, který bude přínosem pro pacienta, ale měli v hlavě i hodnotu udržitelného vývoje a otázku toho, jaký vliv bude mít daný produkt na životní prostředí. Uvědomili si, že katétr se velmi rychle stane odpadem, pacienti jich spotřebují 4–7 denně, někdy i se sběrným sáčkem. To je velké zatížení, ve Francii je na katétrech závislých několik desítek tisíc pacientů. V České republice jsou to jednotky tisíc. Takže sebemenší změna, byť třeba jen v recyklovatelnosti obalu, vede k obrovskému snížení množství odpadu. 

Je asi těžké hledat rovnováhu mezi tím, co má smysl pro jednotlivé pacientské případy, a co je důležité dodržovat z hlediska ekologie, je to tak? 

Teď jste narazila přesně na problém rovnováhy. Jakýkoli zdravotnický prostředek, například katétr, musí především plnit svůj účel. A jsou případy, kdy prostě daný produkt nelze zaměnit. Mohli bychom také s nadsázkou říct, že přece fyziologický roztok jako infuze je ekologičtější než roztok s nebezpečným cytostatikem. Ale léčit onkologicky nemocné pacienty musíme, a to právě cytostatiky. Ale současně s tím si musíme být vědomi možných dopadů na životní prostředí, sledovat je a omezit na nejnižší možnou míru. 

Sebemenší změna může vést k velkému snížení vyprodukovaného odpadu.

Nakolik ovlivnila koronavirová pandemie snahy o ekologičtější přístupy ve zdravotnické péči? Už před ní jsme žili v době, kdy převažovala tendence používat velké množství jednorázových výrobků…

V samotném zdravotnictví v tomto ohledu k žádné výrazné změně nedošlo. Technologie ochrany před infekčními chorobami jsme stejně využívali. Používání jednorázových roušek, jednorázových obleků je prostě zcela běžné. Možná že koronavirus opticky zvýšil potřebu takových pomůcek, ale na druhou stranu se zase neprováděly elektivní výkony, takže na chirurgických sálech klesla spotřeba jiných jednorázových výrobků a prostředků. Obecně se dá předpokládat, že samotná pandemie měla na životní prostředí v něčem pozitivní dopad. Došlo ke změně chování lidí, snížil se pohyb osob, přestalo se létat, omezila se lodní doprava. Takže ti hlavní velcí znečišťovatelé na chvíli vymizeli. Rozvinuly se navíc digitální technologie, nelétá se tolik na meetingy, lidé i teď více využívají home office, bude se snižovat počet kancelářských budov apod. Pozitivní dopady v tomto ohledu vidíme, i když to jsou samozřejmě jen mé odhady, zatím jsem se nesetkal s žádnou studií, která by se na to zaměřila. Počkám si na odborníky, až nás o těchto dopadech budou informovat. 

Společnost B. Braun dlouhodobě usiluje o udržitelnost a ekologii, nová komunikační kampaň Actreen Green je toho příkladem. Jak firma plánuje dále eliminovat plastový odpad?

Jsem osobně rád, že udržitelnost se dostala mezi tři klíčové hodnoty, které zmiňuje strategie koncernu pro příští desetiletí.  
A myslím si, že to vystihuje vlastně všechno. Rodina Braunů se rozhodla, že udržitelnost je pro ně natolik důležitým tématem, že se tato hodnota promítne i do fungování celé společnosti. Když si jako společnost stanovíte, že svým více než šedesáti tisícům zaměstnanců vytyčíte udržitelnost jako jednu z klíčových hodnot, dopad bude obrovský. 

A co zaměstnanci B. Braun? Neplánuje společnost například v tomto ohledu nějakou interní „osvětu“ či změny, tak aby z každodenní činnosti našich ambulancí vznikalo co nejméně nerecyklovatelného odpadu? 

Už tento náš rozhovor vnímám jako určitou osvětu a doufám, že si ho přečtou i naši zaměstnanci. Že jim připomene, že udržitelnost je jedna z našich klíčových hodnot. A že se třeba díky němu zamyslí, co mohou změnit oni sami. Do jaké míry ještě musí používat papír a na co stačí počítač, nakolik je potřeba jezdit někam autem, kdy stačí udělat schůzku on-line. Jak lépe naplánovat trasy obchodníkům, aby jezdili efektivně, měli cestou více schůzek za jeden den a šetřili tak ujeté kilometry… Jsou to drobnosti, je to někdy až úsměvné. Když však bude tímto způsobem přemýšlet a chovat se tak každý z nás, v konečném důsledku to může být opravdu výrazné zlepšení a my po sobě zanecháme životní prostředí v lepším stavu, než jsme ho přebrali.