První záznam z laparoskopické operace tříselné kýly provedl v roce 1989 Washington. Následně v roce 1990 provedli Ger, Schultz a Popp první laparoskopické plastiky s resekcí vaku a polypropylenovou ucpávkou kýlní branky nebo fixovanou záplatou z dura mater. V našem zařízení byla první laparoskopická plastika tříselné kýly provedena v říjnu 1992. Od tohoto data bylo odoperováno přes 6 000 pacientů touto metodou. Dominantní způsob provedení plastiky třísla byla metoda TAPP (TransAbdominal PrePeritoneal Approach).
U této metody je potřeba ve většině případů provést fixaci síťky. Síťka se fixuje na ligamentum Cooperi na stydké kosti a následně podle anatomických poměrů i na periferii a horním okraji. K fixaci síťky se používaly a používají kovové svorky, kovové skrutky, transparietální stehy, vstřebatelné skrutky, nověji se používají samofixační síťky a síťky je možno fixovat i lepidlem.
Použití kovových svorek a skrutek i transparietálních stehů je zatíženo komplikacemi charakteru poranění cévních a nervových struktur v oblasti třísla. U poranění cévních struktur se jedná vždy o akutní komplikaci, kterou je třeba vyřešit. U poranění nervu v oblasti třísla, který je poškozen cizím materiálem, většinou vznikají u pacientů problémy charakteru neuralgií, které mnohdy končí reoperací a nutnosti odstranění svorky nebo skrutky. Při fixaci síťky pomocí lepidla možnost vzniku této komplikace odpadá. V květnu tohoto roku jsme v našem zařízení začali používat k fixaci síťky systém Histoacryl® Pro Set MFX. Při fixaci síťky pomocí lepidla nevzniká nebezpečí poranění nervově cévních struktur.
Histoacryl® Pro Set MFX
Výhodou tohoto systému spatřujeme v jeho kompaktnosti. Systém se do dutiny břišní zavádí 5mm portem. Aplikace lepidla je snadná a cílená. Výhodu vidíme i v tom, že lepidlo je barevné, a tak je dobře viditelné jeho množství na síťce. Při aplikaci lepidla nevzniká nebezpečí poranění nervově cévních struktur. Zatím jsme lepidlo neměli možnost vyzkoušet na zalepení peritonea a provedení peritonealizace otevřeného třísla se zakrytím síťky, ale určitě to bude možné při příznivých anatomických poměrech v třísle. To znamená, že nebude zapotřebí provádět suturu peritonea.
Tento systém fixace se dá použít u většiny aplikovaných sítěk. Nám se nejvíce osvědčila síťka typu Premilene®, kterou si operatér sám upravuje podle charakteru a velikosti kýlní branky a třísla. Manipulace s aplikátorem je snadná a jeho výhodu spatřujeme i v dostatečném množství lepidla, které je rozděleno do dvou zásobníků. V neposlední řadě hraje významnou roli i cena celého setu, která je podstatně nižší než jednorázové systémy svorkové nebo skrutkové. Práce se systémem lepení je snadná a zvládne ji každý operační tým, který se touto problematikou zabývá.
