Z historie
Chirurgie se již od dob svého vzniku a od prvních operací potýká s problémem zvaným infekce. I když se infekční komplikace za posledních sto let podařilo dramaticky snížit, nepodařilo se je zcela vymýtit. Dojde-li k infekci v místě chirurgického výkonu, je ohrožen jak daný orgán či tkáň, kde byla operace provedena, tak celý organismus pacienta. V případě, kdy se sešívá střevo, žaludek, céva či močový trakt, může být rozpad tzv. anastomózy pro pacienta fatální, protože dochází k úniku obsahu orgánu do tělních dutin. Stejně tak je nebezpečná infekce pro výkony na kostech - zejména v ortopedii je vyžadováno superčisté prostředí. Snižováním rizika infekce v místě chirurgického spoje (sutury) se zabývají celé generace chirurgů a využívá se přitom dokonalá dezinfekce, používají se sterilní pomůcky, antibiotická clona, lepidla nebo sešívací zařízení, jako jsou staplery apod. Pozornosti logicky neušly ani chirurgické šicí materiály. Postupem času se od hedvábí začalo přecházet k pletenému nevstřebatelnému silonu, pak ke catgutu, přírodnímu vstřebatelnému materiálu, k pleteným šicím materiálům, různě potaženým a impregnovaným, až se došlo k moderním vstřebatelným monofilním vláknům. Základním a nejdůležitějším pomocníkem při složitých operacích tak zatím zůstává kvalitní šicí materiál.
Požadavky na chirurgická šicí vlákna, která drží tkáně při sobě, jsou proto velmi vysoké.
Musí být:
- dostatečně pevná, aby odolala do doby zhojení tkáně;
- poddajná, aby se s nimi lehce manipulovalo;
- hladká, aby snadno procházela tkání bez její traumatizace;
- pevná v uzlu;
- nenasákavá, odolná proti bakteriální kolonizaci;
- s co nejmenší tvarovou pamětí;
- vstřebatelná, nejlépe hydrolýzou.
Splnění všech těchto vlastností je technicky velmi obtížné. Výrobci to řeší různými kompromisy. Používají se pletená vlákna, která se potahují, a dokonce se impregnují chemickými látkami s bakteriostatickými účinky. Důvod, proč tak činí, je ten, že je velmi obtížné vyrobit materiál, který splní často protichůdné požadavky (hladkost - pevnost v uzlu, pevnost - poddajnost).
Pro anastomózy v oblasti gastrointestinálního (trávicího) a močového traktu je v současnosti ideální střednědobě vstřebatelné monofilní vlákno. Tím, že je monofilní, tedy skutečně vyrobené z jednoho vlákna, je zajištěna jeho hladkost a nenasákavost. Výborná je i jeho pevnost. Problematickým bodem bývá vždy poddajnost, tvarová paměť a pevnost uzlu, a proto také vznikají různá kompromisní řešení.
Chirurgickým šicím materiálem, který splňuje všechny výše uvedené požadavky, je Monosyn®. A proto jsme ho také vybrali jako produkt měsíce.
Výsledky testování vlákna Monosyn®
Při vývoji tohoto materiálu probíhalo velké množství i netradičních testů. Důraz byl kladen na poddajnost materiálu, pevnost uzlu a vstřebatelnost za 14 dnů - tím máme na mysli 50% pevnost materiálu, což je pro údaj běžně používaný pro kategorizaci vstřebatelných vláken. Velkým tématem bylo i riziko infekce. Porovnávala se nasákavost, kolonizace bakteriálními kmeny apod., a došlo se k zajímavým výsledkům. Bylo jednoznačně prokázáno, že riziko bakteriální kolonizace je menší než u pletených šicích materiálů. Riziko bylo dokonce tak nízké, že vývojový tým konstatoval, že je zcela zbytečné impregnovat šicí materiál nějakým antibakteriálním agens.
Chirurgickou divizi Aesculap společnosti B. Braun charakterizují moderní, chytrá a současně ekonomicky výhodná řešení. Proto bylo jasně rozhodnuto zvolit při výrobě vlákna Monosyn® chemicky čistý glykosid - epsilon - caprolacton - trimethylen carbonat. Správnost tohoto rozhodnutí potvrzuje i studie Comparison of E. coli Infiltration between New Synthetic absorbable Sutures 1, která byla publikována v Koreji. Tato studie je dostupná i na internetu. Tým jejich autorů srovnával infiltraci bakterií E. coli do různých materiálů. Co se týče vlákna Monosyn®, ve studii se prokázalo, že kolonizace bakteriemi v jeho případě byla téměř nulová, a navíc menší než u pleteného vlákna napuštěného triclosanem.
Pevnost uzlu
Další vlastnost šicích materiálů, která je pro chirurga důležitá, a dá se říci klíčová, je pevnost uzlu. Traduje se, že monofilní vlákna mají nižší pevnost uzlu, že je třeba dělat větší počet uzlů než u pletených vláken apod. Faktem ovšem zůstává, že laboratorními testy bylo prokázáno, že Monosyn® lze uzlovat pevněji než jeho pletené konkurenty.
Spektrum využítí
Tolik teorie a laboratorní testy. Monosyn® je díky svým vlastnostem oblíbený pro použití na ta nejcitlivější místa - při anastomózách střev, žlučových cest a u výkonů na slinivce. Jeho poddajnost a hladký povrch jej předurčují k sutuře pokračujícím stehem. Velmi důležitý je v urologii, kdy se v místě, kde dochází ke kontaktu vlákna a moče, nemají pletené materiály používat vůbec. Je to dáno rizikem inkrustace solí právě v důsledku vysoké nasákavosti pletených materiálů. Je-li tedy třeba sešít močovod, močový měchýř, ledvinnou pánvičku, první volbou by i zde měl být Monosyn®. Jeho vlastnosti jej činí ideálním i pro další oblasti, jako jsou sutury svalů či fascie. Pro podkoží a rychle se hojící tkáně je hojně používána varianta Monosyn® Quick, se zkrácenou dobou pevnosti a vstřebatelností za sedm dnů. Monosyn® je společně s dlouhodobě vstřebatelným a elastickým vláknem MonoMax® představitelem nejmodernější řady monofilních šicích materiálů. Společnost B. Braun, která se vývojem a výrobou šicích materiálů zabývá již více než sto let, je přesvědčena, že budoucnost šicích materiálů leží v syntetických monofilních vláknech. Jsou k tomu předurčena svojí charakteristikou a zejména odolností vůči kolonizaci infekčními agens.
