Vidět v mozku za roh znamená vidět pomocí mikroskopu AEOS

Do neurochirurgie stále rychleji pronikají digitální technologie. Mozek je možné už dva roky operovat digitálním mikroskopem AEOS s 3D rozlišením. Jaké jsou největší výhody moderních technologií v neurochirurgii a neuroonkologii, jací pacienti z nich nejvíce profitují a jak moc velký rozdíl je mezi dospělými a dětskými pacienty? O tom mluvíme s docentem Radimem Lipinou.

Pane docente, jak z vašeho pohledu vypadala účast na vývoji digitálního mikroskopu?

O myšlence digitálního mikroskopu, která v nás zpočátku vzbuzovala určité rozpaky, protože chirurgové obecně jsou velmi konzervativní, jsme věděli. Po celou dobu mé kariéry používáme klasický operační mikroskop, který funguje po řadu desetiletí. A myslím si, že každý chirurg v sobě má zakódováno, že když něco funguje, je ostražitý k tomu zavedený postup měnit.    
Ze začátku jsme si ani nepřipustili, že by mohlo být s klasickým operačním mikroskopem něco špatně, respektive že by něco mohlo být lépe. Zobrazovací technologie třeba ještě před deseti dvaceti lety nebyly na takové úrovni, aby mohl být digitální mikroskop úspěšný na trhu a aby byli neurochirurgové schopni ho používat ve své běžné praxi. V klasickém mikroskopu přes soustavu čoček a zrcadel vidíte de facto reálný obraz přenesený do okulárů, kdežto u digitálního mikroskopu používáte obrazovku. A pro neurochirurga je kvalita obrazu úplně zásadní pro to, aby mohl příslušný přístroj používat. Teprve teď se dostáváme do situace, kdy je kvalita obrazu taková, že se dá v neurochirurgii použít, a ještě k tomu ten obraz musí být 3D. To jsou dvě podmínky, které musíte splnit, abyste mohli uvažovat o tom, že změníte princip operování v neurochirurgii.

Měníte tedy princip, protože se nedíváte do okulárů, ale na obrazovku.

Přesně tak. A přitom když jsme poprvé slyšeli o ideji digitálního mikroskopu, benefit jsme neviděli, i když se nabízí paralela s vývojem endoskopu. Chirurgové v historii používali endoskop tak, že se do něj dívali přímo okem. Přiložili tedy oko k samotnému endoskopu a sledovali, co tam vidí. Když tedy používali endoskop v nějaké nepřirozené poloze, samozřejmě museli měnit i polohu svého těla a dělalo se jim to špatně. Teprve asi v 60. letech najednou byly k dispozici monitory a chirurgové, kteří endoskop používali, se začali dívat na monitor. Endoskop mohli mít v jakékoliv pozici, ale už komfortně seděli za operačním stolem a sledovali monitor. Myslím, že nikdo z nás by se nechtěl v endoskopii vrátit k tomu, že by byl shrbený a pokroucený nad pacientem podle toho, jakou by potřeboval zrovna polohu. Ale zajímavé je, že u mikroskopu nám to přišlo jako samozřejmé. Při použití digitálního mikroskopu můžeme sedět krásně rovně a dívat se na monitor. Což jednak zmenšuje naši únavu při operaci, můžeme být déle soustředění, a také – a to je další výhoda – můžeme na obrazovce zobrazit ještě i jiné modality, jiné údaje. Třeba obraz z navigace, z endoskopu, z ultrazvuku a podobně. 

Byli všichni touto novinkou nadšení, nebo jste musel někoho až přemlouvat, aby se s něčím novým začal seznamovat? 

Asi dvě třetiny týmu jsou z té změny nadšené a používají digitální mikroskop rutinně. Zhruba jedna třetina je více konzervativní. Jeden z těch důvodů, které byste asi nečekala, je to, že někteří chirurgové měli pocit ztráty intimity při operaci. Při klasickém operačním mikroskopu se ladíte do okulárů, nic kolem vás neexistuje, de facto vás nic neruší. U digitálního mikroskopu je celá operace otevřená. Všichni vidí, co děláte.

Zajímalo by mě, jestli je rozdíl mezi operacemi dětí a dospělých. Vnímáte to i vy emočně jinak?

Odpověď na tuto otázku má dvě roviny. Existuje pediatrická poučka, že dítě není malý dospělý. Ale obecně, kromě malých detailů, jako je např. tloušťka lebky, je operace nádoru na mozku u dítěte de facto totožná jako u dospělého. To, že se liší charakter nádoru a lokalizace nádoru v mozku mezi dětmi a dospělými, je věc druhá, ale samotné technické provedení je stejné. Asi by se nabízelo, že po emoční stránce to bude u dětí náročnější, ale není to tak. Při samotné operaci operujete úplně stejně. Něco jiného je předoperační rozhodování.

Příprava na operaci a komunikace s rodiči je důležitou součástí vaší práce… Využíváte třeba i pomoc psychologů a psychiatrů, když se jedná opravdu o náročnější záležitosti? 

Určitě. Komunikace s pacienty, s rodinami pacientů, s rodiči je velice důležitá – ať už předoperační nebo pooperační – a někdy je i emocionálně hodně náročná. U předoperačních rozhovorů s psychology nespolupracujeme. Je problém, že symptomy u dětských nádorů vznikají náhle. I když nádor roste pomalu, dítě to poměrně dobře kompenzuje, a pak je náhle přivezeno akutně do nemocnice. Pro rodiče je to jako blesk z čistého nebe, a proto to bývá emocionálně náročné. Navíc my předoperačně velmi těžko predikujeme, jestli je nádor zhoubný nebo ne. Zjistíme to vlastně až po operaci.

Rodiče připravujete spíše na horší možnost, nebo jak s nimi komunikujete?

Říkám jim to, co si o tom myslím. Neuznávám bagatelizaci. Když pak pacient zjistí, že je to jinak,    
už lékaři nedůvěřuje. Ale nejsem ani zastáncem úplného strašení. To, co si o nádoru myslím, jaké předpokládám komplikace a jaký předpokládám výsledek, pacientovi, respektive jeho rodičům, řeknu.

Jak dlouho trvá průměrná neurochirurgická operace? A když je časová relace delší, jak to zvládáte?

Je to asi od deseti minut po osm hodin. Nejčastěji však operace trvá kolem dvou tří hodin. V tom případě není problém zvládnout celou operaci sám. Pak jsou operace náročnější, které skutečně trvají třeba osm i deset hodin, byť to je spíš výjimka. Při nich obvykle samotný přístup dělá jeden chirurg a samotnou resekci nádoru další chirurg. Uzavření operační rány zase potom provádí někdo další z týmu. Snažíme se, aby na tu nejdůležitější část, to znamená na tu nejnebezpečnější pro pacienta, byl chirurg tzv. čerstvý, aby byl co nejvíc soustředěný.

Patříte mezi lékaře, kteří podporují i digitalizaci a telemedicínu. Co se vám podařilo zavést u vás na klinice?

Díky covidu-19 došlo k obrovské změně. Měli jsme jednu dobu i velmi omezené ambulance, takže jsme začali telemedicínu využívat jak v rámci konzultací s pacienty, tak v rámci konzultací mezi sebou. Do jisté míry v tom pokračujeme doposud, ale problematické jsou úhrady od pojišťoven. Byli bychom rádi, kdyby se toto zlepšilo. Myslím si, že když například potřebujete pacientovi pouze ukázat snímky z magnetické rezonance a sdělit mu další postup, je pro něj velmi výhodné, že to můžete udělat on-line, a on za vámi nemusí jet třeba sto kilometrů.

Co je podle vás nyní v neurochirurgii nejsilnější trend?

Jednoznačně miniinvazivita a tendence k robotizaci. Některé obory už ji používají, u nás je to zatím v počátcích. Robot, pokud bude správně vedený, může být daleko přesnější než člověk a umožní nám operovat i v hůře přístupných místech.

Česká neurochirurgie má ve světě dobré jméno. Jaké pro to máte vysvětlení?

Myslím, že je to kombinace více faktorů. V posledních desetiletích k tomu přispěla určitě možnost cestování a vztahů se zahraničními pracovišti. Máme kontakt se světem, a to je velmi důležité. Vzájemně se ovlivňujeme a předáváme si zkušenosti.

Jste třeba i v operativním kontaktu? Například když řešíte něco opravdu ojedinělého, zvednete telefon a zavoláte svému kolegovi v Americe?

Jsme schopni to tak dělat, a to nejen ve vztahu se světem, ale i v rámci Česka. Když se konkrétní pracoviště specializuje na určité výkony, buď pracoviště požádáme o radu, nebo tam pacienta rovnou pošleme, aby dostal co nejlepší péči. A stejně tak to může fungovat i mezinárodně. Naši neurochirurgové jsou hodně otevření kontaktům mezi sebou, a díky tomu je jejich úroveň tak dobrá.

Digitální chirurgický mikroskop Aesculap Aeos® je zdravotnický prostředek. Toto zařízení je určeno pro
použití u pacientů, kteří podstupují mikro chirurgický zákrok v rámci svého vyznačeného použití.
Fluorescenční funkce Aesculap Aeos® jsou určeny pouze pro pacienty podstupující proceduru, při které
byly použity vhodné fluorescenční barvy a ošetření. U tohoto zařízení nebyl zamýšlen žádný kontakt
s pacientem. Před použitím si prosím pečlivě přečtěte návod k použití, neboť tento obsahuje
informace o rizicích spojených s používáním zdravotnického prostředku a další důležité informace.
Podrobné informace o zdravotnickém prostředku naleznete rovněž ZDE.