Workshop Umíme se bránit profesionálním nákazám?
Součástí konference 21. ročníku Colours of Sepsis byl již tradičně oblíbený sesterský workshop, kdy interaktivní formou připomněla pracovní Skupina Aesculap Academie Bezpečnost personálu účastníkům možnosti ochrany před možnými riziky profesionálních nákaz na jednotce intenzivní péče (JIP), a s využitím odpovídajících osobních ochranných pracovních prostředků i bezpečné postupy ošetřovatelské péče. „Opakování je matka moudrosti a práce zdravotních sester patří k jedné z nejnáročnějších profesí, kdy jsou zdravotní sestry vystaveny různým rizikům spojeným s výkonem jejich práce. A právě proto jsme se pro ně pokusily s kolegy a členy pracovní skupiny připravit tento interaktivní workshop, kde jsme převedli čistě teoretické ‚výukové' přednášky do podoby s praktickou ukázkou,“ říká garant Aesculap Akademie a členem pracovní skupiny Bezpečnost personálu, Bc. Tomáš Kovrzek.
Ústředním motivem byly čtyři příběhy, čtyř různých pacientů, kteří čekali na ošetření. Všechny čtyři kazuistiky protínala jedna a tatáž tabulka shrnující osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), které by optimálně měly být použity k prevenci profesionální nákazy. Formou aplikace mohli diváci hlasovat a tak rozhodovat. Účastníci odpovídali na otázky týkající se ochrany personálu. Do hlasování se pustili aktivně a s nadšením.
Do devadesátiminutového programu, který patřil pracovní skupině, byla zařazena i řada videí a praktických ukázek, jak se chránit jako je například správné oblékání a svlékání rukavic, jak provádět hygienu rukou, jak nasazovat respirátor a ověřit jeho funkčnost. „Myslím si, že je vhodné mít aspoň jeden den formou odborných přednášek, kdy člověk sedí v tichosti v sále a na vše se může soustředit, ale další den je fajn přijít s něčím jiným, unikátním, zábavným, co diváky vtáhne a rozhýbe je to. Tento kurz to dokazuje a myslím si, že i letos se nám toto u posluchačů podařilo,“ vzpomíná Tomáš Glac, zdravotní sestra ve Fakultní nemocnici Ostrava, se specializací na intenzivní péči, a těší se na další ročník kongresu Colours of Sepsis.
Sympozium Vitaminy v parenterální výživě: nové možnosti
Kongres Colours of Sepsis byl v plném proudu a my jsme se vydali na další zajímavé sympozium, tentokrát skryté pod názvem Vitaminy v parenterální výživě, kde byla mimo jiné představena i novinka v podobě multivitaminu Viant. Sympozium se multioborově zaměřilo na téma parenterální výživy ve třech přednáškách. Ujali se jich prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., a PharmDr. Michal Janů, Ph.D. Zeptali jsme se profesora Zadáka:
Proč zrovna produkt Viant®, a ne nějaký jiný?
Výhoda multivitaminu Viant® je především v tom, že je vyvážený. Nedojde k nerovnoměrné fosforylaci jednotlivých vitaminů skupiny B, které vystupují v roli koenzymů. Dalším bonusem je jeho biologická dostupnost a splnění doporučení ESPEN a ASPEN.
Zmínil jste multivitamin Viant® – jakou mu tedy předpovídáte budoucnost?
Velkou (smích). Viant® patří mezi přípravky vyšší generace, které vycházejí z nejnovějších vědeckých znalostí týkajících se potřeby vitaminů. Je vyvážený, hodí se pro izolovanou suplementaci vitaminů a především je jeho cílem doplnění vitaminů v parenterální výživě, například vaků „All-in-One“.
Proběhl workshop Vitaminy v parenterální výživě, který na závěr vyvolal velmi živou diskusi. Nabízí se otázka, zda je toto téma natolik aktuální, že je stále potřeba o něm rozšiřovat povědomí, a to především formou edukace?
Opakovat, opakovat a zase opakovat. Důležité je znovu a znovu přicházet s novým pohledem na věc a ve chvíli, kdy se informace již poněkolikáté zopakuje, ať už v podobě workshopu, sympozia, odborné publikace nebo ve formě článku v odborné literatuře, teprve pak se dostane „špička boty mezi dveře“.
Doporučení pro suplementaci vitaminy a stopovými prvky
- Účinek esenciálních suplementů je přínosný a nutný i bez průkazu subklinického i laboratorního nebo klinického deficitu, zejména u chronicky nebo kriticky nemocných.
- Vícesložkový suplement je nutný u rizikových skupin, mezi které patří starší jedinci, jedinci v ústavní péči, či s projevy malnutrice, s chornickým onemocněním se zvýšenou potřebou vitaminu.
- Při rozsáhlých elektivních chirurgických výkonech u chronicky nemocných je účelný „preconditioning! Zejména u rizikových skupiny jako jsou staří, malnutriční lidé s projevy zánětu.
- Populace v České republice je prokazatelně deficitní v kyselině askorbové a skupinově v dalších esenciálních složkách výživy (Thiamin).
- Nedoporučuje se populační plošná suplementace.
- Vyšší farmakologické dávky RDA a stopové prvky mají své místo použití ve vybraných situacích v intenzivní péči apd., tam kde je prokázán příznivý účinek a snížení mortality.
- U nemocných s totální parenterální výživou (TPN) je suplemntace vitaminů nedílnou součástí nutriční podpory.
- U enterální výživy (EV) v intenzivní péči je biologická dostupnost esenciálních složek snížená, proto je vhodné intermitentní podání vyváženého i.v. komplexního vitaminového přípravku velmi žádoucí.
- Některé vitaminy a stopové prvky vykazují specifické potřeby v intenzivní péči – Thiamin, vitamin K, vitamin C, vitamin D a jejich přívod musí odpovídat individuální potřebě, typu a fázi onemocnění.
- Nutnost farmakologické suplementace vitaminy a stopovými prvky je v kritických stavech, sepsi, SIRS a MODS podložena mortalitními studiemi.
- Suplementovat vitaminy a další esenciální složky výživy dietou, je v industriální společnosti vhodné, ale mnohdy nereálné díky průmyslové přípravě potravin (ztráty labilních složek), nesnášenlivosti větších dávek syrového ovoce a zeleniny, stravovacím zvyklostem jako je časté stravování se v zařízeních s nízkou kvalitou potravin či stravování se ve fast food zařízeních. Proto u nemocných přijatých do nemocnice vždy předpokládáme selektivní deficit některého z vitaminů.
Workshop Jak bezpečně provádět kontinuální eliminační metody
Jeden z atraktivních workshopů, na kterém jsme nemohli chybět, byl workshop, který se zaměřil na to: Jak bezpečně provádět kontinuální eliminační metody, kdy si účastnici na základě reálných situací a za pomoci systému OMNI vyzkoušeli, jak bezpečně provádět kontinuální eliminační metody na základě reálných situací za pomoci systému OMNI. Na ukázkách procesu léčby si mohli odpovědět například na otázky spojené se správným načasováním (zahájením či nezahájením), cévními přístupy, volbou metody či principy regionální citrátové antikoagulace. V hlavních rolích se představili MUDr. Ing. Jan Beneš a MUDr. Jiří Chvojka, Ph.D.
Skupiny posluchačů se aktivně do workshopu zapojily a na závěr se strhla lavina různých otázek. „Od kurzu jsem očekávala prohloubení svých znalostí. OMNI již na pracovišti máme, a tak jsem se chtěla dozvědět, jaké jsou možnosti a jak se dá OMNI celkově využít,“ říká účastnice workshopu zdravotní sestra Bc. Dominika Filipová z Fakultní nemocnice Olomouc. Cíl byl tedy jasný – získat maximum informací, aby byla práce s OMNI zase o kus jednodušší.
Zeptali jsme se:
MUDr. Ing. Jan Beneš
a MUDr. Jiří Chvojka, Ph.D.
O workshop Jak bezpečně provádět kontinuální eliminační metody byl neuvěřitelný zájem a sklidil velký úspěch. Čím to je?
Jan Beneš: Workshopy bývají pravidelně naplněné. Samozřejmě víme, proč tady naše publikum je a co chce probrat. Otázky se často opakují. To znamená, že problémy, se kterými se různá pracoviště setkávají, jsou velmi podobné a řešení jsou často velmi jednoduchá. Proto je dobré tato setkání uskutečňovat, protože s touto problematikou máme zkušenosti a můžeme je tímto způsobem předávat dál.
Jiří Chvojka: Jsem rád, že byl o workshop takovýto zájem. Vnímám jej na každé podobné akci s touto tematikou. Díky tomu, že se této problematice věnuji již delší dobu, mám pocit, že jsem se již musel osobně setkat snad s každým intenzivistou v České republice, ale není tomu tak. Kolegů je velký počet a stále přicházejí noví mladí. Zájem tedy vidím „přímo z centra dění“ a kvituji ho pozitivně. Oceňuji i snahu zjednodušit náhled na kontinuální očišťovací metody a zbavit zdravotníky strachu z této metody. Cílem těchto vzdělávacích akcí je vysvětlit jednoduše a srozumitelně principy metody, tak aby léčba probíhala nejen automaticky, ale aby prováděcí tým rozuměl tomu, co dělá a kam chce pacienta s pomocí této metody směřovat.
Jak vznikl nápad pořádat tyto tematické vzdělávací workshopy a proč jste se vy sami rozhodli se do této aktivity zapojit?
Jan Beneš: První zmínka a nápad vzešly ze strany společnosti B. Braun zhruba před dvěma lety, kdy probíhal blok přednášek pro lékaře a sestry zvlášť. Z této iniciativy se postupně vyvinuly tyto workshopy. I naše oddělení bylo na začátku v podobné situaci, kterou řeší mnoho mých kolegů. Pokud si to teď zpětně rekapituluji, měli jsme také problémy a tím vším jsme si prošli a mnohokrát i zbytečně. Tehdy bych velmi ocenil takovýto typ kurzu a diskuse, a proto jsem rád, že ho mohu předávat dál.
Jiří Chvojka: Začínal jsem na pracovišti, kde očišťovací mimotělní metody byly denním chlebem. Od začátku mi připadaly atraktivní, jistým způsobem jednoduché a snadno proveditelné, což bylo dáno zkušeností týmu. Později mě překvapilo, že přestože na některých pracovištích byly přístroje pro kontinuální eliminační metody k dispozici, nikdy nebyly v klinické praxi použity. Vůbec jsem to nemohl pochopit, protože pacienti, kteří by tuto metodu potřebovali, se na daných pracovištích určitě vyskytovali. Proto jsem začal tuto aktivitu podporovat. Věřím, že téma je vysoce aktuální a je potřeba vzdělávání v této oblasti podporovat a rozvíjet. Jsem rád, že toho mohu být součástí.
